Křižovatka padající Kvitové: Láska a covid? Spíš únava materiálu
PŘÍMO Z NEW YORKU | Pět vrcholů měla sezona Petry Kvitové. Pětkrát při nich kousala palčivé zklamání. Žádné nebylo větší než wimbledonský krach v úvodním kole se Sloane Stephensovou a olympijská facka v Tokiu, kde se ve druhém zápase v ochromujícím parnu a dusnu „uvařila“ proti Alison Van Uytvanckové. Direkty přišly v létě v rozmezí jednoho měsíce a soužící se tenistka se sama sebe ptala, jestli ještě do konce roku najde sílu se zvednout. „Bála jsem se, že mě ty dva neúspěchy semelou a už nebudu ready,“ popisovala na US Open, kde s povděkem přijala postup do 3. kola (svůj nejlepší grandslamový výsledek letoška) a v něm nakládačku od svalnaté Řekyně Marii Sakkariové.
Podivný přístup, chtělo by se říct. V situaci Kvitové však i pochopitelný. Ze zákulisí zaznělo, že se její kouč a partner Jiří Vaněk, ač stejně jako tenistka očkován, nakazil covidem a strávil čas v karanténě. Kvitová při newyorské generálce v Cincinnati odstoupila ze čtvrtfinále kvůli zdravotním potížím, jež byly označeny jako střevní viróza. Příprava měla k ideálu daleko.
Stejně jako celá sezona, jejímž highlitem byl osmadvacátý titul kariéry v březnovém Dauhá, jinak však převládala výsledková šeď. Pouze 26 vyhraných utkání za osm měsíců sezony je hluboko pod jejím standardem, a ač ještě do konce roku nějaký triumf přidá, půjde velmi pravděpodobně o její nejnuznější ročník od chvíle, co roku 2010 prorazila.
Znovu asi pochopitelně. Kvitová není robot, stárne a opotřebovává se. Víc mentálně než fyzicky. V top 40 žebříčku jsou jen tři hráčky starší než ona – Angelique Kerberová (33), Viktoria Azarenková (32) a Serena Williamsová (39). Serena již příliš nehraje, Kerberová měla první půlku sezony tak špatnou, že už ji všichni posílali do důchodu. Dnes zase válí. A je to pouhý rok, co šla Azarenková od porážky k porážce, než se zase chytila. Není to také tak dlouho, co skončily Kvitové souputnice Kiki Bertensová (29 let) či Julia Görgesová (32) a vydaly se vstříc civilnímu životu.
Světové kurty se čím dál víc mění v rejdiště mladých, natěšených i vášnivých slečen, pro které je vše nové a touha uspět v nich hoří mohutným plamenem. „Je mentálně hrozně těžké být každý rok nahoře, obhajovat body, bojovat s mladými holkami, které jsou nabušené,“ přiznala Kvitová v New Yorku. Nestěžuje si, jen konstatuje fakta. Svou roli mezi tenisovou šlechtou bere jako privilegium.
Tvrdí, že tenis stále zbožňuje. Nedávno oficiálně oznámený vztah s koučem Vaňkem nemá na aktuální situaci žádný vliv, protože tahle zpráva není žádná novinka. Novinkou je, že se Kvitová propadá. Ač její jméno svítí na 11. místě žebříčku, co se týká letos nastřádaných bodů, je až dvaadvacátá.
Je to spravedlivý obrázek její současné hry. Podání stagnuje, od základní čáry nejsou její rány výjimečné. Chybí jí jiskra. Tenis je spravedlivý. Co mu dáte, to dostanete zpět. Když měla Kvitová popsat, jak je obtížné v její roli neztratit potěšení ze sportu, nic nezastírala. „Docela dost. U mě hlavně s trénováním. Trénink je nutnost, potřeba a rutina, kterou musím dělat. Ale já jsem zápasový typ…“
Rok 2021 mohl být jen oddechovým časem, na který má po víc než 800 profesionálních zápasech a 51 grandslamech právo. Či také začátkem odcházení, jež může být rychlejší, než by kdokoliv čekal. Na tuhle otázku si PK musí odpovědět sama.
