Efekt Berdych. Je jako starší brácha, za kterým se jde. Není přikyvovačem
KOMENTÁŘ JANA JAROCHA | Dohlíží, radí, organizuje, rozhoduje. Má víc práce, než když byl sám daviscupovou hvězdou - rukama týmu, jenž si dvakrát sáhl na salátovou mísu. Nyní je jeho hlavou, kapitánem, předním diplomatem. Osobnost Tomáše Berdycha provětrala lehce zatuchlé klima v tenisové reprezentaci poznamenané loňskou aférou z Valencie. A je to cítit na každém kroku.
Až v pátek bude ve vyprodané porubské RT Torax Aréně přizván v rámci zahajovacího ceremoniálu utkání s Koreou na kurt Jaroslav Navrátil, tři tisíce diváků bývalému kapitánovi zatleskají za osmnáct let, které s daviscupovým týmem strávil. Dlaněmi o sebe zaplácá i Tomáš Berdych, přední hrdina slavné éry a dnes Navrátilův nástupce.
O pár minut později pak pro něj naostro začne doba kapitánská. Jeho jmenování loni na podzim na některé zapůsobilo jako šok, po čtyřech měsících visí ve vzduchu jiná otázka: Proč, k sakru, nepřišla změna dřív?
