Djokovič to zvoral, šampionka jako mladá Steffi. Plíšková pauzu nezvládla
Rafael Nadal a jeho třináct pařížských titulů? Už to ani potvrzovat nemusel, přesto zase dokázal, že je antukový král. Soutěžení těch tří mušketýrů je úplně neuvěřitelné, je mi líto ostatních, kteří hrají v jejich stínu. Tohle je podle mě naprosto výjimečná a neopakovatelná éra.
Nebudu zastírat, jsem Nadalovec, vždycky jsem měl nejradši pracanty jako on. Obdivuji, že stále s takovou chutí a elánem jde za dalšími tituly. Když si vezmete Borga, ten vyhrál šestkrát Paříž, pětkrát Wimbledon, v šestadvaceti ho to už přestalo bavit a skončil s tenisem. Kdežto Nadal jede pořád.
Ve finále Djokoviče přivedl úplně k zoufalství. Bylo neuvěřitelné, jak tak zkušený hráč a světová jednička nezvládla finále. Dostat v prvním setu 0:6, to je sebevražda.
Když Nadal vyhraje úvodní set, obzvlášť na Roland Garros, už je neporazitelný. Djokovič nastoupil úplně uvolněný, měl jsem z něj pocit, že už byl hrozně rád za to, že je ve finále. Kdežto Nadal šel na kurt naprosto soustředěný a odhodlaný tam padnout.
Djokovič navíc neměl svůj den. A nezvládl taktiku, protože hrál přemíru stopbalů. Nadal na ně byl připravený, navíc kraťasy ho nikdo neporazí. Taky je třeba si uvědomit, že když někdo hraje přemíru stopbalů, naruší sám sobě rytmus základních úderů.
Novak měl obrovský problém
