Střelec Baroš pořád umí, Boleslav s ním může být ještě silnější
Ať byl zraněný, doháněl kondiční deficit, či už byl plně připraven. Ať hrál kratší, či delší časový úsek. Jeho jméno pořád rezonovalo. Útočník Milan Baroš z Mladé Boleslavi je atrakcí a ozdobou Synot ligy, lákadlem pro fanoušky a tématem jejich diskusí. V zápase proti Slovácku, který Středočeši vyhráli 4:1, se zaskvěl zatím nejblyštivěji během angažmá v ambiciózním klubu z města automobilů. Dvěma góly.
Otázek kolem Milana Baroše během jeho působení v Mladé Boleslavi padlo dosud hodně. Vzhledem k tomu, že druhý nejlepší střelec reprezentační historie zastával do soboty výhradně roli střídajícího hráče (mimo pohárového utkání v divizních Klatovech), přibývaly i pochybnosti, jak moc vůbec bude pro Boleslav prospěšný. Všichni z klubu takové obavy odráželi pevnou vírou v Barošovy schopnosti.
A jak ukázalo utkání proti Slovácku, je schopný pořád dost. Rychlý náběh za obránce a pohotové zakončení při prvním gólu, tvrdá rána při druhém. Své možnosti naznačoval už i předtím, třeba v posledním domácím utkání proti Příbrami perfektně připravil dvě branky pro své spoluhráče.
Zároveň musí mít místo v boleslavské sestavě. I přes jeho oprávněné a někdy možná i nedoceněné renomé, vždyť je třeba jedním z mála českých vítězů Ligy mistrů, se dosud nehledalo lehce. Všichni ofenzivní hráči Středočechů byli v laufu a jakýkoliv zásah do útočného komanda mohl být citlivý.
Trenér Karel Jarolím to věděl. K instalaci Baroše do základní jedenáctky se odhodlal až nyní, na lavičku posadil Aleše Čermáka, Lukáše Mageru stáhnul místo něj do středu zálohy a Baroše postavil na hrot. Sám Jarolím po utkání se Slováckem přiznal, že v prvním poločase souhra haprovala. Může to jít lépe.
Což samo o sobě naznačuje, že útočná síla Boleslavi může být ještě údernější. Baroš k tomu může přispět, středočeskému klubu může pomoct, fotbalista je to pořád vynikající a těžit může jak z bojovnosti a hlavičkových schopností Magery, tak z rychlosti a přímočarosti Jiřího Skaláka a Ondřeje Zahustela.
