Slavia proti Slovácku? Takhle nehraje vicemistr, natož mistr
Že Slavia alespoň ještě trošku rozdmýchá mistrovskou honičku? Že ještě před vzájemným soubojem poškádlí Plzeň? Ne. Ani výsledkem, ani výkonem. Bezbranková remíza červenobílých se Slováckem je reálným obrazem toho, co se na trávníku odehrálo. Ze strany „sešívaných“ to bylo málo.
Slavia působila bezkrevně, bez nápadu, hosty z Moravy s přibývajícím časem sice zmáčkla, ale pořádnou šanci si nebyla schopná vypracovat. Tlak v závěru rezultoval v pár střel z menší či větší vzdálenosti, ale víceméně všechny byly zpoza velkého vápna.
Objektivním důvodem byly četné absence v podobě čtyř vykartovaných hráčů (Ondřej Kúdela, Jakub Hromada, Stanislav Tecl, Jan Sýkora), další muži trenéra Jindřicha Trpišovského zase nebyli zcela zdravotně fit, Josef Hušbauer, Milan Škoda a Michael Ngadeu proto se Slováckem začali na lavičce, Simon Deli, který se vrátil po více než měsíci do hry, musel kvůli zranění střídat už po půl hodině. Až brutálně moc ztrát.
Ale i s takovou situací si tým usilující o titul musí lépe poradit. V kádru červenobílých pak musejí vyvstat jiní lídři. Nejkřiklavější případ? Danny. Hráč se životopisem, který mu snad všichni jeho spoluhráči mohou jen závidět, by měl do toho za tak špatné konstelace šlápnout, udělat rozdíl. Jenže nešlápl, hodně kazil, v nasazení ho viditelně předčil i mladík Pavel Bucha.
Avšak není to jen o Dannym. To, že Slavia nedokáže ze soustavného tlaku ve druhé půli vydolovat víc než střely za vápnem, je výsledkem všech. Je to odrazem herní nepohody, se kterou se „sešívaní“ perou.
Ano, Slavia měla proti Slovácku zřejmě kopat minimálně jednu penaltu. Ale vymlouvat se na to nejde. Mužstvo, které by se chtělo v příští sezoně pokusit proniknout do Ligy mistrů, by si mělo se soupeřem ponořeným do sestupového pásma poradit přesvědčivěji.
Remíza se Slováckem má polehčující okolnosti, ale ze strany Slavie to bylo zkrátka málo. Takhle nehraje vicemistr, natož mistr.
