Slavia má za sebou účinkování v Lize mistrů. Udělala dojem. Výsledkově sice strádala a tvrdě platila za bídnou koncovku, rozlučkové utkání v Dortmundu, v němž si červenobílí vytvořili několik vynikajících příležitostí, budiž důkazem. Ale svou hrou minimálně potěšila. A dala si tím další nemalý závazek.
Parta vedená trenérem Jindřichem Trpišovským evropským kolosům statečně vzdorovala, šla na ně s odvahou a aktivitou a za svou nebojácnost, nasazení, enormní běžecké schopnosti a koneckonců i kvalitu získávala kredit. Asi málokdo čekal, že se Interu Milán, Barceloně a Dortmundu takhle vyrovnaně postaví.
Někdy mohla její hra na maximální riziko působit až moc divoce a dostávala se kvůli ní i do potíží v defenzivě. Zároveň si ale díky tomuto kurážnému přístupu vypracovávala šance a slavné týmy nepříjemně štípala.
Tím vším na sebe Slavia zároveň navalila nová očekávání, která bude v příští sezoně obhajovat. Napoprvé tuhle situaci zvládla, po jarním epochálním tažení do čtvrtfinále Evropské ligy stála před výzvou dostat se do Ligy mistrů. Prošla do ní a v ní se dobře předvedla. V létě před ní bude nový level. Nejen se do milionářské soutěže prokousat, ale obstát v ní ještě lépe než teď.
Teď se nuzný bodový zisk, byť v brutální konkurenci, dá vzít a díky působivým výkonům i přejít. Ale příště se bude čekat víc. Na druhou stranu se zdá, že kouč Trpišovský je na tuhle výzvu připraven.