Slavia dál kráčí slepou uličkou a čeká, jestli v dubnu zahřmí
Bude to pro Slavii zásadní období. Duben pravdy. Čeká na ni čtvrtfinálová odveta poháru v Brně. A pak ligový čtyřboj Jablonec, Sparta, Plzeň a nakonec vršovické derby v Ďolíčku. Palčivě těžký los, k tomu drncavý herní projev…
Jo, drncá to. Jednou totiž strašná bída. Podruhé statečné a celkem nadějné vzedmutí. Přesně jako v posledních dvou utkáních.
V prvním čtvrtfinále poháru s Brnem byl na hru Slavie otřesný pohled. Při lize v Boleslavi pak fandové taky netančili blahem, ale od fotbalistů z Vršovic se aspoň dočkali jiskrného výkonu a v prvním poločase mohli klidně vidět dvě tři branky v domácí síti.
Minulost ale pálíme. Vidíme budoucnost, která je pro „sešívaný“ cíl nebezpečná. A čert vzal to, jestli Slavia vypadne ve čtvrtek v Brně z poháru. To je podružné tomu, co přijde v lize.
Čtyři dubnová klání, po kterých může výběr Alexe Pastoora sklouznout do sestupového pásma. Kdo pak zajistí, že se z toho labilní kádr nezhroutí? Anebo se odrazí do bezpečí? Nepředvídatelné…
Právě stejně jako slávistická hra. Ta se teď musí přizpůsobit účelům. Trýznivý pro její fanoušky ale musí být fakt, že k bodům nevede jak upracovaný těžkopádný projev (celkem logicky), tak ani heroický srdnatý výkon.
Je to cesta slepou uličkou, kterou sem tam lemují záblesky jako při utkáních s Duklou a Znojmem. Nejhorší na tom je, že nikdo dopředu neví, jestli v klíčových chvílích zahřmí, nebo se se sklopenou hlavou bude Slavia odrážet od nuly k nule.
