Šachtar, Fenerbahce… Jéžiš, ještě to tak. Los osmifinále Evropské ligy byl ale ke Spartě nakonec milostivý. Žádný zápas ve Lvově, nebo hlídání Naniho a Van Persieho v Istanbulu. Bitva s Laziem je sportovní výzvou a docela i tahákem pro fanoušky.
Anglie to sice není, ale upřímně, i když v probíhající sezoně leckdy stojí hra United i Liverpoolu za starou bačkoru, pořád je úroveň těchto mužstev ještě daleko jinde než letenského souboru. Jako příklad nám poslouží drtivá prohra ambiciózního Midtjyllandu v odvetě v Manchesteru.
Já tvrdím, že je dobře, že Sparta nikam na Anfield, nebo na Old Trafford nemusí. Ambice českého týmu by měly být jiné, než si jen zahrát na hezkém stadionu před kulisou jako hrom. Pořád totiž v osudí zůstávaly kluby, se kterými se Sparta může rovnat jako rovný s rovným. A zkusit udělat ještě větší pecku v Evropě.
Takové lístečky uvězněné v bílých míčkách byly v koši bratru čtyři. Já bych řekl Anderlecht, Bilbao, Braga. A právě i Lazio. Dostat kohokoliv z těch čtyř, na Letné by měla být spokojenost. Dobré destinace, žádné dálavy, docela srovnatelní soupeři.
Takže Lazio je dobrý los. Přes osmý tým Serie A totiž vede celkem schůdná cesta do čtvrtfinále, a to by byl sakra úspěch českého klubu v pohárech. A zahrát si v nádherném Římě taky není vůbec nic špatného.