Normálně by měl pásku na ruce Jiří Bílek, na podzim to tak bylo. Jenže ten zůstal docela překvapivě na lavičce, a role vůdce padla na Milana Škodu. Na muže, který má dávat góly, aby Slavia vyhrávala a mířila za titulem, nebo zkrátka za metou, o kterou jí jde. Zápas s Jihlavou ukázal, že 31letý kanonýr na sebe tuhle odpovědnost klidně může naložit.
Tohle nebude jen tak nějaké jaro. Je víc hladových, kteří chtějí trofej pro mistra. Kteří po ní touží, protože se cítí právem silní - na hřišti, i v klubových kramflecích, pod čímž si můžeme představit třeba zázemí, peníze...
A tím pádem musí každý z těch hladových své tahouny. Pojmenujme to konkrétně - Viktoria Plzeň, Sparta i Slavia. Červenobílí se o jednoho jako by připravili, o Jiřího Bílka, inteligentního a spolehlivého muže, klaďáka, který má pádné slovo v kabině. Možná ale jen dočasně, kdo ví.
Každopádně před zápasem s Vysočinou ukázal trenér Jaroslav Šilhavý na Milana Škodu. Někdy možná působí jako flegmouš, při rozhovorech po utkáních určitě. Na některé otázky se leckdy jenom tak usměje, a myslí si nejspíš něco o pr... Pardon.
Ale chápete, je to taková klidná síla. Slovo síla je v tomhle spojení dvakrát důležité. Tu totiž musí ukázat, jestli hodlá Slavii dotlačit na vrchol, nebo ji zkrátka splnit sny.
Proti Jihlavě tu sílu měl. Dal oba góly, ale vedle toho ještě několik šancí zazdil. Bránit ho bylo pro jihlavské obránce jako snažit se zničit chemickou vazbu. Taky se mu povedlo poslat krásnou přihrávkou do tutovky Murise Mešanoviče, a když ho před koncem utkání střídal Mick van Buren, Eden vstal a tleskal.
Právem. Jestli kapitánem pro jaro nebude Bílek, Škoda by mohl být adekvátní náhradou. Ale zápas s Jihlavou takové tvrzení může pouze naznačit. Potvrdí ho až další víkendy, hlavně ty proti největším konkurentům.
