První prohra Slavie v sezoně je zcela spravedlivá. Zatímco „sešívaní“ nebyli schopní Jablonec zejména v prvním poločase nijak ohrozit, a ve druhém dojeli na tradiční (ne)efektivitu, Severočeši zápas zvládli fyzicky, disciplinovaně a hráli dobrý fotbal, jaký ostatně předvádí celkem pravidelně. Přesto má tohle škobrtnutí červenobílých objektivní příčinu, ačkoliv ta nijak nesnižuje skvělý výkon hostů.
Jde o načasování kondiční připravenosti na zápas. Ne v tom smyslu, aby hráči nebyli ospalí, ale aby jim nescházela dynamika, jakási svěžest.
Pro trenéry je to jedna z nejsložitějších složek jejich práce. Při chystání svého týmu totiž pracují s různými typy hráčů, a teď nejde o to, že jeden je hračička s míčem, a druhý mlátička, co kdekoho přebrousí.
Každý fotbalista jinak regeneruje, jeho svaly různě tráví odehraný zápas, a různě se pak stihnou nachystat i na další utkání. V tomhle ohledu je každý den přípravy mínus skoro rozhodující.

Je proto velmi pravděpodobné, že někteří hráči Slavie na Jablonec prostě nebyli „fresh“. Lehali do postelí ve středu někdy ve čtyři ráno, jinými slovy, celý ten den byl zabitý nutným spánkem, který z jejich těl vyplavoval akorát bolest z podstoupených soubojů.
Únava ale odchází později.
Je to stejné jako s alkoholem. Tělo nejdřív zpracovává ten, a až pak se může zregenerovat do provozní podoby.

Realizační tým měl tedy čtvrtek a pátek, aby sjednotil svůj výběr do ideálního stavu na sobotu. Jenže den před utkáním se týmy většinou podrobují lehčímu režimu, ne zátěži, která by časovala svaly na těžký střet.
I na tohle je potřeba myslet při tom všem plánování. Jinými slovy, touha být co nejrychleji doma z Kyjeva (nebo odkudkoliv) vás může stát příští duel.