Nároďák ohrozil životaschopnost klubů. Jde proti českému fotbalu
Fotbalisté Slavie nechodí kromě tréninků ven. Jídlo a další věci si kupují přes internet. Třeba. Hráči Viktorie Plzeň mají mimo jiné v hotelu ve městě zabukované od klubu celé jedno patro, kam je během hodiny odlifrován každý, jehož člen domácnosti si pomalu jen nepatrně upčíkne. Co kdyby náhodou… Stojí to čtvrt milionu.
Sparta totéž v bledě modrém. Je to zkrátka mimořádně opatrný postup vůči šíření koronaviru, vsadím se, že pro všechny až nepříjemný. Ale nutný.
UEFA totiž vydala celkem jasný a přísný protokol ohledně svých zápasů. A pak jsou tu ještě národní autority, „hygieny“, které vás mohou bez pardonu vykostit, jako ty na Faerských ostrovech nedávno Slovan Bratislava.
Systém je teď zkrátka takový. A když si vezmete, že Slavia hraje za zhruba tři týdny o Ligu mistrů, o bezmála půl miliardy… Že Viktoria je závislá na evropských výdělcích… Škoda slov.
Počínání reprezentace na posledním srazu jde hrubě proti klubovým zájmům. Jde proti zájmům českého fotbalu. Je to zcela nedostatečný přístup, který zkrátka ohrožuje životaschopnost některých oddílů, což je na jednu stranu jistě jejich problém, ale když už mají pod nohama nějaký ten klacek, určitě nestojí o další, za který navíc nemohou.
V celých souvislostech je krajně nešťastná ještě jedna záležitost. Reprezentace se v poslední době těší mnohem menší podpoře, než jakou měla před lety. Fanoušci se upínají ke „svým“ a na první tým země jim v srdci zbývá fakt málo místa.
Taková událost celkovou lhostejnost ještě akorát znásobí. A velmi zbytečně, je-li pravda, že celý tým začal na tomhle srazu fungovat naplno bez preventivních testů, které by se udělaly hned na začátku. Ještě dřív než někdo začne někoho masírovat…
A tím se vracíme zase na samotný začátek. K obavám klubů, k jejich draze vykoupené opatrnosti, aby se mohly v plné síle pustit do bojů o Ligu mistrů, nebo o Evropskou ligu.
Neříkám zrušit reprezentační termíny v téhle poťouchlé době. Jsem fanouškem českého áčka. Prostě dokud budeme pod diktátem ministerstev a hygienických stanic, dokud našim životům budou nadřazeny přísné protokoly, jakkoliv útlocitné, nezbývá nám než tu opatrnost ctít.
Nejen vůči sobě samotným. I vůči ostatním. Jako v tomhle případě nároďák vůči ambiciózním českým klubům.
