Znamení pro Spartu. A Slavia zavalená tíhou „liverpoolského syndromu“
Pro Spartu důležitý psychologický moment, znamení, že může v téhle sezoně Slavii stačit. Ne „jen“ v jednom derby, ale třeba i v celé lize. Slavia naopak tápe v „syndromu Liverpool“, motivuje se dalšími a dalšími nejvyššími ambicemi, a mužstvo se přitom trenéru Jindřichu Trpišovskému pod návalem vysokých nároků rozkládá před očima.
Nedělní derby doslova urvala Sparta. Zaslouženě. Třebaže Slavia se objektivně může odkazovat na stav týmu a na vyloučení ze závěru prvního poločasu, které její výkon zkomplikovalo, její rival si ovšem výhru může užívat i tak.
A znamená pro něj hodně. V krátkodobém hledisku určitě. Jednou je to prostě vítězství nad staletým nepřítelem, na které na Letné čekali pět a půl roku. Sparta může mít zároveň oprávněný pocit zasloužené výhry.
A to pocitově aspoň trochu umazává kus obrovské propasti, která se mezi oběma kluby rozrostla v posledních letech. Třeba i do té míry, že se to odrazí v dlouhodobějším boji, v bitvě o titul.
Na takové proroctví je stále ještě velmi brzy a v případě Sparty, která má za sebou nevydařené září, to platí dvakrát. Nicméně její sice pozvolné až pomalé uzdravování z předchozích přešlapů a nezdarů třeba přece jen spěje k alespoň vyrovnanějšímu ročníku.
Kdo ví.
Důvod ale netkví jen v ní samotné, je i ve Slavii. V klubu, který se na konci roku 2017 rozhodl angažovat trenéra Jindřicha Trpišovského, a s podporou majitelů z daleké Asie se podařilo vybudovat na české podmínky nezvykle drzého evropského konkurenta.
Současná Slavia má konkrétně dvě slabiny.
