Jan Vacek
6. srpna 2016 • 22:38

Místo olympijského zlata slzy. Nibaliho čelisti secvakly naprázdno

Autor: Jan Vacek
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Zima dohnal(a) Slavii, Trpišovského díl viny. Sparta má víc herní nadstavby
Q&A: Zadinův výstup. Dědkova práce? Co Varaďa do Sparty a Hořava v Kladně?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Olympijské hry v brazilském Riu sotva začaly a už v nich můžeme hledat příběhy. Na jedné straně euforické, plné radosti a štěstí. A na té druhé smutné, často zalité slzami. V případě italského cyklisty Vincenza Nibaliho i bolestí. Jeden z hlavních favoritů úvodní olympijské klasiky sahal po zlaté medaile, v závěrečném sjezdu se ale poroučel k zemi a sen se rozplynul v horkém brazilském vzduchu. Několikaměsíční dřina a tisíce najetých kilometrů během momentu zmizely.



Během úžasné kariéry vyhrál prakticky všechno. Tour de France, Giro i Vueltu. Kompletní Grand Tour. Jeden vavřín ale ve výkladnici Vincenza Nibaliho chyběl. Ten z olympijských her. I proto letošní klasice v Riu podřídil všechno. Částečně obětoval i Tour de France, kterou s ohledem na to, že stáj Astana svěřila pozici lídra Fabiu Aruovi, pojal spíš jako přípravu na brazilský vrchol.

Do závodu šel v pozici jednoho z hlavních favoritů. A přes 200 kilometrů odváděl fantastickou práci. Nibali neudělal nic špatně. Pokaždé byl tam, kde měl být. Kontroloval peloton, později i oddělenou skupinu hlavních favoritů. V předposledním stoupání správně nasadil k trháku, odpáral největší rivaly Alejandra Valverdeho i Chrise Frooma.

Když šplhal na vrcholek posledního kopce s Rafalem Majkou a Sergiem Henaem za zády, zdálo se být hotovo.Zlatá medaile přece nemůže Nibalimu uniknout, vždyť je ze zmíněného tria suverénně nejlepším sjezdařem. V úvodních kilometrech sešupu se to potvrzovalo. Závodník s přezdívkou „žralok z Messiny“ nasadil pekelné tempo. Jel naprostou podlahu s maximálním rizikem. Touha po triumfu, na který několik měsíců dřel, ho hnala dopředu. A dost možná se mu nakonec stala osudnou.

Cyklistika totiž umí být pořádně krutá. Stačí lehká nepozornost a nemilosrdně vám nastaví stinnou tvář. Nibali to pocítil na vlastní kůži. Doslova. Jednu z ostrých zatáček ve sjezdu nezvládl, společně s Henaem skončil na zemi a sen o zlatu se rozplynul. Místo oslavných gest v cíli seděl Nibali potlučený na obrubníku, tvář mu krabatily bolest a zklamání.

Ani se nesnažil v závodě rychle pokračovat. Věděl, že by to bylo zbytečné. Dobře si uvědomoval, jak byl blízko. A že podobná šance už nemusí nikdy přijít.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud