Plzeň dohánějí chybná rozhodnutí. Především Pivarníkovo odstřelení
Na jaře byla Viktoria Plzeň několikrát v situaci, kdy měla výsledek boje o titul ve vlastních rukou. Sama se o něj připravila. Naposledy v Jablonci, kde po zoufalém vystoupení ve druhém poločase nechala dva body. Tahle ztráta může být v přetahované se Slavií naprosto stěžejní.
Pokud se to v následujících týdnech potvrdí a červenobílí si skutečně na trofej sáhnou, mohou ve Štruncových sadech nadávat pouze sami sobě. Bylo by to totiž vyústění série chyb, kterých se klub ve druhé polovině sezony dopustil.
Tou nejzásadnější chybou se jeví dubnové odvolání trenéra Romana Pivarníka. Nad hlavou zkušeného kouče zasvištěla gilotina po domácí remíze 2:2 s Teplicemi. Ačkoli byla Plzeň stále na prvním místě, ukázal generální manažer klubu Adolf Šádek Pivarníkovi dveře.
Z jednoho úhlu pohledu se dá konání plzeňského šíbra pochopit. Šádek od prosince ležel na Pavlu Vrbovi, dělal maximum pro to, aby ho přivedl zpět na západ Čech. Odvoláním Pivarníka mu udělal místo a navíc vyslal jasný signál, že je pro Vrbovo získání schopný udělat cokoli. Už ale nepomyslel na druhou skutečnost. Tedy na sportovní stránku věci.
Ta trenérskou rošádou zásadně utrpěla. Ani pod Pivarníkem rozhodně nebylo všechno ideální. Mužstvo nefascinovalo krásnou hrou, mělo problémy se střílením gólů. Pořád si ovšem drželo nějakou tvář, ze zápasů se dalo vyčíst, co chce Plzeň vlastně hrát. Pivarník navíc byl schopný reagovat na průběh zápasů, střídáním či změnou rozestavení dokázal mužstvu pomoci.
S příchodem trenérů Zdeňka Bečky a Pavla Horvátha střelecká produktivita nevyletěla vzhůru, tým se navíc plácá v bezradnosti. Oba muži na střídačce pak působí dojmem, že si s nastalou situací nevědí vůbec rady. Během měsíce, kdy mají Plzeň na povel, nakupili několik zásadních chyb.
Po jediném utkání v Hradci Králové odstavili středopolaře Jakuba Hromadu. Hráče, který v dosavadním průběhu sezony patřil ke klíčovým mužům Viktorie. Hráče, který i přes špatnou formu celého týmu dokázal díky své bojovnosti a ohromnému fyzickému fondu držet kontrolu nad středem hřiště.
Nejcitelněji Hromada chyběl ve šlágru proti Spartě. Na Letné měli strach, že pokud slovenský talent nastoupí po boku Patrika Hrošovského a Tomáše Hořavy, bude mít kapitán David Lafata na pozici desítky velké problémy, aby mladší vlčáky stíhal. Obavy to byly zbytečné, Hromada nehrál, Sparta ovládla střed hřiště a posléze i celé utkání.
Další chyby nakupili dočasní trenéři Viktorie v posledním duelu proti Jablonci. Plzeň vedla po poločase 2:0, všechno se vyvíjelo v její prospěch. Od začátku druhé půle se ale dostala pod tlak, její hra se zbortila. Bečka s Horváthem tomu ovšem jen nečinně přihlíželi a reagovat začali ve chvíli, kdy už na ukazateli skóre svítil stav 2:2. Kvalitnější trenéři by si takhle důležitý zápas rozhodně utéct nenechali, snažili by se předejít potížím a do složení jedenáctky sáhli mnohem dřív.
Plzeňské duo navíc nepochopitelně stáhlo Andrease Ivanschitze, nejlepšího hráče Viktorie na place. Do hry šel Václav Pilař, hosté však měli na trávníku i další dva křídelní hráče Jana Kopice a Milana Petrželu. Kopic tak musel jít na pozici desítky, což rozhodně není jeho post.
Tyhle chyby a především Pivarníkovo odvolání mohou Plzeň v konečném účtování dohnat. Jestliže šéf klubu Adolf Šádek tolik toužil po Vrbovi, dost možná ho získal na úkor mistrovského titulu. A třeba i přímé účasti v Lize mistrů.
