Geniální fotbalista? Nade vší pochybnost. Rozdílový hráč? Samozřejmě. Ani Tomáš Rosický sám o sobě ovšem nemá schopnosti, aby vyvedl Spartu ze současného marasmu. Není to superman, ale taky pouze člověk. Venkovní duely na Slavii a Dukle ukázaly, že představa o tom, jak si hvězdný záložník naloží mátožný tým na záda a vyvede ho ze tmy, je naprosto lichá.
Je nad slunce jasné, že s Rosickým na place je Sparta lepším týmem. Silnějším v kombinaci, nebezpečnějším směrem dopředu. Poslední utkání ovšem zároveň ukázaly, že bývalý hráč Borussie Dortmund a Arsenalu sám o sobě Letenské zachránit nedokáže. Ani nemůže.
Na Slavii se muž s desítkou na zádech pořádně nedostal do hry, Sešívaní na něj byli výborně připravení a dokázali jeho přínos stlačit na minimum. Ani na Julisce to nebylo ono. Rosický sice předvedl několik zajímavých momentů, taky ovšem opakovaně ztrácel míče, když na něj hráči ve žlutém trochu víc přitlačili a hráli mu důrazněji do těla.

Už dříve se ukázalo, že Rosický může Spartě výrazně pomoci k úspěchu, jako třeba proti Karviné. Rozhodně ale nelze spoléhat na to, že se tak bude dít v každém utkání. Tím spíš v situaci, kdy nikdo pořádně neví, v jakém rozpoložení nejlepší tuzemský hráč poslední dekády vlastně je. Zda ho netrápí nějaké zdravotní problémy, zda nemá určité limity.
Pražané se musí smířit s tím, že je jejich modla nezachrání, kdykoli to bude potřeba. Ostatně, na hřišti je jedenáct hráčů. Česká liga je navíc dost náročná na to, aby v ní dominoval matador na sklonku kariéry, byť se sebevětším talentem.
Rosický je rozhodně hráč, který může dodat kýžený nadstandard. Potřebuje ovšem větší podporu od svých parťáků. Sám na všechno stačit nemůže, což čerstvá praxe potvrzuje.
