Je skvělé, že jsou kladenští Rytíři ve světě vidět. Třeba i v Edmontonu
Týden zase utekl a já vás zdravím z Ameriky. A tentokrát už s náladou o něco lepší, s Dallasem se nám začalo docela dařit. Nechci to zakřiknout, ale třikrát v řadě jsme vyhráli, z čehož mám pochopitelně radost. Snad to vydrží.
Chvíli trvalo, než si to všechno sedlo, ale teď se zdá, že jsme našli cestu, jak se dostat k bodům. Už od začátku sezony jsem tvrdil, že naše mužstvo by mělo vynikat bojovností. Na každém tréninku je vidět, že jsme opravdu tým buldoků, nikdo nedá nic zadarmo. Což se teď ukazuje i v zápasech. Náš styl je založený právě na bojovnosti a na skvělých brankářích.
Kdo na nás kouká, může namítnout, že to není kdovíjak nádherný hokej, ale s naším mužstvem si nemůžeme dovolit nějaké bláznivé přestřelky, které jsem třeba zažil v prvním kole posledního play off, kdy jsme s Philadelphií hráli s Pittsburghem. Na výsledky 8:4 nebo 10:3 musíme zapomenout. Musíme hlavně myslet na obranu, na dobrou hru u mantinelů.
Musím se i krátce vrátit k zápasu v Edmontonu, kde jsme vyhráli 3:2 a mně se podařilo dát vítězný gól v prodloužení. To vždycky potěší... Ale proč to zmiňuju? Všimnul jsem si při rozbruslení, že tam byl kladenský fanoušek v dresu našich Rytířů. Z toho jsem měl radost! A když už se tam trmácel takovou štreku, věřím, že i jeho jsem trochu potěšil, že jsme vyhráli. Jinak bych mu musel ty cestovní náklady proplatit... Každopádně je super, že i Rytíři jsou takhle ve světě vidět, ten fotograf, který ho zvěčnil, je prostě šikula!
Žádné 41. narozeniny, bude mi teprve 36 let
Taky jsem zaregistroval, že se psalo o tom, že jsem se dostal do elitní desítky mezi střelci v NHL. To je věc spíš pro novináře, já tohle neřeším. Určitě je příjemné, že se člověk vyšvihne takhle vysoko, ale několikrát jsem říkal, že kdyby mi šlo o moje čísla, nikdy bych neodcházel z NHL do Ruska. Tím jsem přišel o tři roky a v těch tabulkách je to znát.
Tehdy jsem prostě cítil, že je správný čas si od NHL odpočinout. A už v tu chvíli jsem věděl, že tím pádem přijdu i o možnost být někde hodně vysoko v historických statistikách. Pochopitelně vím, že na dálku bojuju s Teemu Selännem o pozici nejlepšího evropského střelce, zatím mám o gól víc než on. K tomu můžu říct jen tohle: Pochopitelně budu rád, když to vedení udržím, ale zase platí to, co jsem povídal o Rusku. Kdybych ty tři roky nebyl v KHL, bylo by to o něčem jiném...
Jinak ale klobouk dolů před tím, jak Teemu hraje. Je ještě o rok starší než já, takže ve 42 letech je úctyhodné, co ještě na ledě předvádí. Pro mě osobně je to další motivace, abych i já ještě taky Dallasu nějak pomohl. Je vidět, že když člověk má štěstí a hokej miluje, může vydržet dlouho.
Když už jsme u toho věku, tak mně oficiálně bude 15. února 41 let. Ale pozor, jak už jsem tady ve svém sloupku upozorňoval loni, není to tak. A znovu to musím připomenout - můj táta mě totiž v mládí postaršil o pět let, abych mohl hrát se staršími. Proto žádných 41, ale bude mi teprve 36! Takže to jsem ještě mladíček...
A teď zase vážně. Máme teď před sebou náročný program, čekají nás tři venkovní zápasy ve čtyřech dnech. Hrajeme i v Calgary, kde působí Roman Červenka neboli Červus. Takže se těším, až ho uvidím. Zatím se mu docela daří, do NHL vstoupil poměrně úspěšně. Ale to nic nemění na tom, že uděláme s Dallasem maximum, abychom ho porazili.
