Finále je jen pro silné povahy. Tak ať si ho všichni pořádně užijí
Opět po týdnu vás zdravím z Ameriky. Probíhá finále Stanley Cupu, takže je jasné, že se zmíním hlavně o něm. V noci na úterý nás čekal v Bostonu třetí zápas. Pochopitelně jsem si přál, aby to utkání číslo tři patřilo nám, což se mi splnilo. Doma nikdo nechce ztrácet.
Ale ve sportu nejde nic naplánovat. Někdy to není o tom, co si kdo zaslouží. Ale rovněž je to o štěstí. O úspěchu, nebo neúspěchu rozhodují milimetry. Zvlášť, když jsou zápasy tak vyrovnané, jako byly ty úvodní tři. Už po tom druhém utkání jsem říkal, že tahle série je jenom pro silné povahy. Ale tak to má být. Finále je hodně sledované, tak ať si ho všichni užijí.
I já si to užívám. Jsem realista a vím, že to je možná naposledy, co mám takovou šanci si zahrát o Stanley Cup. Člověk nikdy neví, ale může to tak být. Ještě nechci s hokejem končit, ale je mi už jedenačtyřicet. No, a na finále jsem předtím čekal 21 let, takže to jsou jednoduché počty. Pokud by to takhle mělo být i nadále, tak v 62 letech už hokej hrát nebudu. To vím určitě.
Teď zase vážně. Je pravda, že i pro nás hráče je super, že se ve finále potkaly kluby s takovým fanouškovským zázemím. Třeba ty předešlé dva zápasy v Chicagu, to byl neskutečný zážitek. Atmosféra byla úžasná, ale to samé se dalo čekat u nás v Bostonu.
Bruins sice vyhráli Stanley Cup před dvěma lety, ale to neznamená, že by hráči nebo fanoušci nebyli znovu hladoví. Úspěch se neokouká. Město navíc po nedávných teroristických útocích drží ještě víc při sobě. Ta sounáležitost je cítit.
Je příjemné, když vidím, že Bostonu fandí i řada českých fanoušků. A jsem rád, že nám lidi přejí. I mně osobně. Na druhé straně nechci, aby byli fanoušci zprávami o mně až přehlcení, není příjemné, když zapnete internet a všude na vás bafne Jágr... Proto teď ani moc nevyhledávám rozhovory, nechci, aby se to všechno točilo kolem mě. Navíc se chci pořádně soustředit jenom na hokej.
Není mi lhostejné, co se děje v rodné zemi
V poslední době jsem na svém Facebooku sice věnoval i dva statusy aktuální politické situaci v Česku, ale to neznamená, že bych se nesoustředil na finále. Dění v mé rodné zemi mi není lhostejné, proto jsem se k tomu vyjádřil. Teď bych to ale už nechtěl víc rozmazávat.
Pokud jde o můj režim při finále, tak se moc nemění. Hodně odpočívám, spím, trénuju. Zaregistroval jsem, že se před zápasem v Chicagu tady v zámoří řešilo, že jsem nebyl na ledě na dopoledním rozbruslení. Ale to v mém případě není nic neobvyklého, někdy jdu, někdy ne.
Prostě dám na svůj aktuální pocit, navíc také záleží, jestli máme den před tím trénink, nebo ne. Stejně to dělám už spoustu let, takže nemá cenu něco měnit. Svoje tělo dobře znám, vím, co potřebuju.
Co bude dál? To teď neřeším
Fyzicky se cítím dobře. Je pravda, že sezona je hodně náročná a dlouhá. Někdo během výluky odpočíval, já jsem hrál na Kladně. Takže těch zápasů mám za sebou spoustu, ale nestěžuju si. Vždyť právě vidina Stanley Cupu, to je to, proč jsem se do NHL vracel.
A co bude dál? To skutečně vůbec neřeším. Nemíním se tím rozptylovat. Soustředím jenom na hokej. Co bude potom, to se uvidí. Věřím, že ať se stane cokoliv, bude to pro mě to nejlepší.
Nemá cenu moc plánovat. Já v létě podepsal Dallasu. A vidíte, jak to všechno dopadlo... Teď si užívám finále. Věřím, že i vy. Držte nám palce!
