Preciada prodat! Jako kdyby nebyl v týmu, umí se na něj vykašlat
BLOG JIŘÍHO FEJGLA | Seděl na letišti v Bukurešti. Sám. V uších muziku, koukal do mobilu. Když se otevřel gate, vyrazil k letadlu, ale na stolku nechal krabičku od sluchátek. Spoluhráč Tomáš Wiesner si toho všiml, popadl ji a zavolal: „Angie“. Angelo Preciado ji popadl a beze slova pokračoval dál.
Ve svém světě. Stejně jako při zápase s místním FCSB. Sparta v něm sice utrhla postup do play off, ale on jí nepomohl. Přitom renomé ekvádorského reprezentanta zoceleného bitvami s Messiho Argentinou či Neymarovou Brazílií, starty na mistrovství světa ho předurčuje, aby byl hvězda.
Jenže není.
Jako kdyby ani do týmu nepatřil. Jediný podal bezkrevný výkon, hrál bez zájmu. V takovém nastavení se logicky nemůže projevit jeho nesporná kvalita. Preciado k postupu do play off Ligy mistrů Spartě prakticky nepomohl.
V Bukurešti byl střídán po padesáti minutách, reálně hrozilo, že dostane druhou žlutou, tudíž červenou kartu. Šlo o správné rozhodnutí.
Ještě horší než hrozba vyloučení byl však Ekvádorcův přístup. Bylo prostě znát, že je myšlenkami jinde, o nabídce, již má z Evertonu, se dobře ví.
Navíc to není zdaleka poprvé. Preciado byl už v minulé sezoně fotbalově schizofrenní. Zatímco v evropských pohárech válel, rval se, byl dominantní, v lize to bylo jinak. Dvakrát byl vyloučen, v dalších dvou případech mu to reálně hrozilo. Za celou sezonu nepředvedl snad ani jednou vše, co umí. I kvůli cestování na reprezentační srazy zapsal v tuzemské soutěži nicotných třináct startů.
Jak kdyby si vybíral scénu, na níž se má ukázat…
Právě na té evropské se mu to dařilo. Proto přilétl zájem z Turecka a později dokonce ze slovutné Premier League. Ekvádorec se na něj viditelně upnul, chce odejít. Bohužel, dává to najevo příšerným stylem. Nezáleží mu na týmu, jen na osobní věci.
A to je jasný vzkaz sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému: prodat.
