Americká tenistka Serena Williamsová by mohla být chodící reklamou na slogan, že věk je jenom číslo. Třetí nejstarší grandslamová vítězka (v singlu) je krátce před dvaatřicátými narozeninami v kondici, v jaké možná nikdy nebyla.
Není od věci připomenout si nedávný výrok Andyho Murrayho, který přidal svůj názor do nekonečné debaty o výšce odměn a délce zápasů v ženském tenisu. Návrh, aby i ženy hrály na některých turnajích na tři vítězné sety, zní sice nereálně a k jeho naplnění nejspíš nikdy nedojde, ale v případě Sereny by to byla zajímavá výzva.
Troufám si tvrdit, že není na okruhu WTA moc hráček, které by zvládly pětisetové bitvy, jaké pravidelně svádí Murray a spol. I když lékařská péče a výživa šly hodně nahoru od let, kdy na tři vítězné hrály ženy na Turnaji mistryň.
To se dělo mezi lety 1984 a 1998. Pokud na to ale někdo má, pak americká šampionka je ten pravý typ.
Byl by to pro ni i lepší test zdatnosti než zápas s mužem, který by měl vždycky spíš nádech exhibice. Z tohoto pohledu je škoda, že k obnovení pětisetových maratonů (podle mého názoru) nikdy nedojde.
Pro ženský tenis je ale možná dobře, pokud vůle ke hře na tři vítězné sety nebude. Představit si znavené hráčky, jak se snaží vzdorovat mašině s názvem Williams, která je od čtvrté sady dál bombarduje servisem a forhendem? Jestli teď je porazit Serenu titánským úkolem pro ty nejstatečnější a letos to dokázaly jen tři ženy, pak už by to bylo skoro nemožné.