Stříbro nebude pro Sáblíkovou jedinou medailí. Pětku vyhraje
Ráno vychází slunce a Martina Sáblíková vyhrává závody na dlouhých tratích, zvykli jsme si v Česku za poslední roky. To se na tříkilometrové trati v Soči nepodařilo, nedá se nic dělat. Druhé místo, které Sáblíková vybojovala, je výborným výsledkem. A nejen tím. Skrývá se za ním příslib, že nezůstane jen u něj.
Pro českou rychlobruslařku to musel být ohromně těžký závod. První start na letošní olympiádě, osahávání ledu, jehož vlastnosti se v hale s diváky změní, poznávání soupeřek. Nervozita v takovém případě je na místě. Navíc před ní soupeřky (Grafová a Pechsteinová) ukázaly, že i na těžkém ledě, kde se všeobecně dosahují pomalejší časy než na vysoko položených zámořských oválech, se dá „trojka“ zajet parádně. To tlak ještě zvyšovalo.
S kleštěmi, do kterých se dostala, se Sáblíková popasovala suverénně. Vyrovnaná kvalitní kola, tempo znovu přesné, závěr bez zpomalení, to všechno ji zdobilo. Svědčí to o formě a celkové odolnosti vítězky z Vancouveru 2010. Že je Nizozemka Wüstová letos v životní fazoně, to nezbývá než přijmout jako fakt. Byla lepší. Měla by být i na patnáctistovce. Letošní rok, přestože ve Světovém poháru není tak vysoko, protože neobsadila všechny závody, patří jí.
Ale je to i Sáblíková, kdo je v Soči v pohodě. Proto si myslím, že po stříbrné trojce přijde zlatá pětka. Svěřenkyně Petra Nováka si potvrdila, že je v Soči schopna zajet na hranici svých možností, nic ji netrápí. Tímhle uklidněná zajede pětku stejně dobře jako trojku. Předpokládám, že pro Pechsteinovou a Wüstovou bude problém udržet takové tempo, které nastolily dnes, až do konce pátého kilometru. Pro Sáblíkovou to bude problém taky, vyčerpá se, ale zvládne to.
Automatické to nebude, počítat s vítězstvím jako s východem slunce nejde. Ale že Sáblíková ze Soči zlato ještě přiveze věřím hodně.
