Není jisté, zda Havlát uspěje. Ale jen klouzat se do Komety nejde
Otazníky kolem návratu Martina Havláta do Brna jsou na místě. Pro každého hráče, který už druhou sezonu za sebou nehraje hokej, by bylo složité znovu nazout brusle, ani by nemusel mít v životopise tolik zranění jako tento pětatřicetiletý harcovník.
V Havlátově případě se navíc pokus o comeback a zlatou tečku kariéry bude odehrávat v atmosféře až nemístně vyšponovaných očekávání. Brněnská hvězda v modrobílém, to je pro fanoušky pod Špilberkem obrovský stimul. Takový Petr Hubáček by mohl vyprávět.
Jednu nepopiratelnou výhodu konkrétně oproti Hubáčkovi, neskutečnému srdcaři, který do Komety po návratu z Vítkovic už nezapadl, ale Havlát má: přichází v pozici, kdy už nemusí absolutně nic.
Pro peníze do Brna nejde, doklouzat kariéru taky ne – vždyť ji víceméně už ukončil. Žije v Americe, ne v Česku. Není jediná věc, která by ho nutila hrát hokej v extralize, kromě chuti ho hrát. Motivace ještě něco dokázat. Těžko by se jinak vydal přes půl světa.
Na tohle Kometa sází. Na klubové úrovni má Havlát dva extraligové bronzy, reálně přispěl jen k tomu prvnímu v Třinci. Trumfnout to v Brně, to by byla věc. Pořád se může stát, že se to nestane, pořád je ta varianta reálnější než ta s mistrovským pohárem na konci dubna v rukou.
Ale za pokus to stojí. Pro Havláta, hráče s ladným bruslením a motorem v nohou, jehož vyhlídky na uvedení do provozu budou výhodnější než u dříčů z okraje brankoviště, tedy určitě.
