V Plzni musí přeřadit rychlost, jinak střet s evropskými rychlíky zabolí
Osm odehraných zápasů, pět výher 1:0. Viktoria Plzeň pokračuje v zavedeném ligovém rytmu. Sice vítězí, ale nikterak přesvědčivě. Zkušení bardi si „povinné“, ale pro sezonu velmi důležité body dokážou uhrát, nicméně náraz s evropskou elitou může být drsný. Při vší úctě, Opava není CSKA Moskva, ve středu na startu Ligy mistrů půjde úplně o jiné kafe.
Dominance na balonu (65:35), kombinace, přenášení hry, pokusy o náběhy, znatelná hráčská kvalita. To všechno ve hře českého mistra proti Opavě bylo. Jenže v jaké rychlosti…
Plzeňským problémem je, že mužstvo své útočné manévry provádí velmi často v pomalém tempu. Čeká, až se soupeřova obrana srovná do pevného bloku, obehrává soupeře ze strany na stranu, čeká a čeká...
Třeba Tomáš Hořava. Na míči nesmírně kvalitní, klidný, na české poměry nadstandardní hráč. Jenže v situacích, kdy má možnost zrychlit hru a vyslat kolmici do otevřené obrany, udělá raději o dva doteky s balonem navíc a rozehraje bezpečně do strany. Tím samozřejmě nechá soupeře vydechnout a zmaří možnost udeřit do rozhozené defenzivy.
V sobotu snad jen novic v základu Ubong Ekpai zkoušel rychlé, sprintové náběhy a trhal opavskou defenzivu. Mladíkovi z Nigérie přes nesmírnou snahu i rychlostní předpoklady zase chyběl potřebný klid v zakončení, případně přesnost u finální přihrávky.
Už ve středu přijede do Plzně nažhavené CSKA Moskva, mužstvo, které neprohrálo pět zápasů a poslední dva duely ovládlo přesvědčivě se skóre 7:0. Ruský celek je složený především z mladých, hladových hráčů, rychlostních typů, kteří budou chtít v Plzni za každou cenu uspět.
Až Liga mistrů naplno odhalí, jak na tom zkušená Viktoria opravdu je. Zda borci jako Limberský, Hubník, Hořava a další dokážou přepnout na vyšší mód a adaptovat se na špičkový evropský fotbal.
Logicky půjde o úplně jinou partii, než v sobotu proti Opavě. CSKA nepřijede bránit v hlubokém bloku, na své straně bude mít mnohem kvalitnější, sebevědomější hráče.
Plzeňské mužstvo také kvalitu má, pět titulů v posledních osmi letech hovoří za vše. Nicméně hráči musí nutně nastavit myšlení tak, že co stačí v ligové konkurenci, nemá nárok na mezinárodní scéně. A ještě víc přidat.
