Volba Ťumeně pořadatelem mistrovství světa v roce 2021 rozdělila biatlon a není definitivně jasné, zda ruské město šampionát opravdu uspořádá. Češi jsou v záležitosti zainteresovaní nejen proto, že Nové Město na Moravě bylo jedním ze dvou poražených kandidátů, ale také proto, že si možná bude muset vybrat stranu, k níž se přidá.
Biatlon si až dosud lebedil v poklidném životě ekonomické prosperity a sportovního rozvoje. Růst se sice v poslední době přibrzdil (možná zastavil, a je otázka, co jsou schopni lídři přiznat), víkendový kongres v Kišiněvě ovšem nastražil časovanou bombu rovnou pod samotné základy této idyly. Stačilo, aby pořadatelství světového šampionátu bylo přiděleno Rusku. Rozuměj: tomu dopingem prolezlému Rusku...
V České republice zavládlo po volbě jednak zklamání, protože Nové Město dostalo nejméně hlasů (druhá byla slovinská Pokljuka), jednak rozhořčení. Ruští biatlonisté totiž jsou údajně mezi těmi, jimž dodatečné zkoumání vzorků z olympiády v Soči může prokázat užívání zakázaných látek ke zlepšení výkonnosti.
Obecně je na Rusko pohlíženo jako na stát s řízeným dopingovým systémem a spor o to, zda sem umisťovat velké mezinárodní závody a podniky, neumí pořádně rozlousknout ani Mezinárodní olympijský výbor.
Okamžitě po volbě se zformoval tábor kritiků. Hovoří o skandálu a ztrátě pozitivní image, jakou biatlon až dosud měl. Citováni jsou sportovní ředitel americké asociace Bernd Eisenbichler, trenér kanadské reprezentace Roddy Ward a šéf norského svazu Erlend Slokvik. Ten je zároveň autorem vysoce kontroverzního výroku, že pro Ťumeň hlasovaly "malé asijské národy a bývalý Východní blok". A to už je druhá bomba, nikoli časovaná, nýbrž rovnou vybuchlá.
Spoušť, jakou způsobila, musí zajímat Čechy. Možná si totiž budou muset vybrat stranu, pokud před startem nové sezony někdo nebo něco situaci nerozčísne. Prezident mezinárodní unie IBU Anders Besseberg si ještě v neděli myl ruce. I když byl na videozáznamu z kongresu evidentně nervózní, konstatoval, že volba není jeho věcí, nýbrž věcí delegátů.
Postoj českého předsedy? Skvělý strategický tah
Z šestapadesáti členů IBU (dva přidružení) jich ve volbě pořadatele MS 2021 hlasovalo 49. Těsně nadpoloviční většina (25) byla pro Ťumeň, ale ať bude Slokvik počítat jak chce, víc než jednadvaceti hlasů skupiny, jakou imaginárně vytvořil, se nedopočítá. A to ještě pomiňme, proč by Rusové měli mít automaticky podporu například všech tří pobaltských států, kompletního Balkánu či takového Maďarska, odkud - když nic jiného - je to na Vysočinu i do julských Alp nepoměrně blíž než na Sibiř.
Prohlášení francouzských bratří Martina a Simona Fourcadů, že byla vybrána perfektní místa pro závodění (organizaci MS 2020 získala italská Anterselva), rozdělení na dva bloky relativizuje. Nicméně výrok už je jednou na světě. Jeho autor (ve funkci šéfa norského svazu je Slokvik teprve od června) se stal pověstným slonem v porcelánu. Kdyby se Česko, ale třeba i Slovensko, Polsko, Rumunsko a další státy chtěly přidat ke kritikům Ruska, ocitly by se v jednom bloku s někým, kdo nad nimi vyjádřil otevřený despekt, skoro až pohrdání.
Přidat se na stranu obhájců volby Ťumeně je ovšem netaktické. Ve vzduchu visí hrozba, že bude odhalen doping ruských biatlonistů v Soči (mj. čtyři medailisté). V tom případě by sibiřské středisko o šampionát mohlo přijít. Besseberg to podle agenturních informací prohlásil tři dny po volbě, ačkoli oficiální prohlášení IBU v tomto smyslu do středečního odpoledne k dispozici nebylo.
Biatlon je zkrátka v nesnázích, a pokud se mu nedostane pomoci zvenčí, bude v takto rozjitřené situaci těžko nastolovat konsensus. Má sice za hlavní sponzory globální firmy a smlouvy s nimi na nějaké ty roky dopředu, ale trendem je zapojovat do hry peníze menších přispěvatelů, a to jak v Americe, tak v postsovětských zemích Asie i Evropy.
Neutrální postoj šéfa českého biatlonu Jiřího Hamzy po prohrané volbě je skvělým strategickým tahem, nicméně i on musí očekávat zákulisní tlak na to, aby se vyjádřil konkrétněji.
Související články
