O Suárezovi, Drákulovi z Liverpoolu, i bídné formě na Moravě
PĚT ZAJÍMAVOSTÍ VÍKENDU | O nepoučitelném uruguayském útočníkovi, nejkrásnějších měsících Arséna Wengera a extrémně mizerné bilanci moravských klubů v Gambrinus lize.
Suárez si opět ukousl ostudu
Před nedělním zápasem Liverpoolu s Chelsea uspořádal deník The Sun anketu mezi svými fotbalovými novináři s otázkou, koho by zvolili nejlepším hráčem sezony. Tři z devíti hlasovali pro Luise Suáreze. Poté, co kousnul do ramene Branislava Ivanoviče, už asi moc voličů očekávat nemůže, byť je uruguayský kanonýr mimořádný hráč. Když v sedmé minutě nastaveného času vyrovnal na 2:2, vstřelil svou 30. soutěžní branku v sezoně, což dokázal jako první hráč Liverpoolu po pěti letech (od Fernanda Torrese). Jenomže v tuto chvíli přebíjí všechna pozitiva jiná statistika. Podobný incident jako v neděli předvedl ještě v dresu Ajaxu na podzim 2010. A Suárez je (pravděpodobně) prvním hráčem, který v ligovém utkání soupeře kousl už podruhé.
Proč Wenger miluje jaro
Už podruhé v řadě se Arsenalu daří v průběhu jara dohánět, co v předchozích měsících sezony zaspal. Před rokem se „kanonýři“ dostali strhující jízdou před rivala z Tottenhamu, k něčemu podobnému mají našlápnuto i letos. Ještě 22. ledna ztrácel Rosický a spol. ze šesté příčky na třetí Chelsea jedenáct bodů (se zápasem k dobru), po víkendu je klub z Emirates Stadium na třetím místě, o bod před „Blues“ a dva k dobru na „Spurs“. A i když oba celky zatím odehrály o kolo méně – shodou okolností je čeká společná dohrávka – Arsenal potvrdil, že se mu na jaře daří. Potvrzují to i dlouhodobější statistiky, za necelých sedmnáct let vlády trenéra Arséna Wengera jsou Gunners nejúspěšnější v březnu (úspěšnost) 78% a dubnu (75%), což jsou měsíce, v nichž už se obvykle soustředí na jednu, maximálně dvě soutěže. Jestli to náhodou není pro francouzského stratéga důvod k zamyšlení.
Pomalý start (někdy) neuškodí
Ještě lepší druhou část soutěže zažívá ve 3. anglické lize Bournemouth, který ukázal, že pomalejší vstup do ročníku nemusí nutně znamenat špatnou či průměrnou sezonu. Po jedenáctém kole se krčil na 20. místě, s jedinou výhrou na kontě. Pak se probral a výsledkem je, že o víkendu oslavil – kolo před koncem ligy – postup do Championship.
Moravu sužuje sucho - bodové
Od ligového re-startu reprezentační pauzy zažívají čtyři moravské kluby mimořádně špatné období. V nejvyšší soutěži a utkáních domácího poháru odehrály Brno, Olomouc, Ostrava a Slovácko celkem osmnáct zápasů a jen jeden klub si připsal výhru – Zbrojovka, shodou okolností nad Sigmou. Jinak je bilance zmíněného kvarteta (bez odpolední dohrávky Slovácka na Slavii) tristní. Kromě jednoho vítězství a remízy Olomouce s Mladou Boleslaví, utrpěly moravské (a slezské) kluby za necelý měsíc šestnáct porážek!
Dukla „nečesky“ bojuje o šest
Ve fotbale obecně platí, že nepříjemnějším soupeře v jarních bojích o titul, poháry či záchranu jsou celky z klidného středu tabulky. Jejich motivace v ligovém finiši zpravidla bývá, z různých příčin, nižší… Pražská Dukla je už podruhé za sebou výjimkou. Před rokem na Julisce porazila oba kluby, které nutně potřebovaly body k záchraně (Bohemians 1905 i Baník), navíc připravila Spartu o titul. Letos si počíná podobně. Příbram, České Budějovice, Jablonec i Hradec Králové, všechny tyto kluby o „něco“ hrají, ale s mužstvem trenéra Luboše Kozla prohrály. Možná to zní banálně, jenže v českém prostředí to stojí za ocenění. Snad si to Dukla nepokazí…
