Když má trenér Pavel Vrba možnost, rád si rýpne do novinářů. Před pár dny, když dostal otázku na rotaci základní jedenáctky, prohodil, že mu média vyčítala protáčení jen dvanácti hráčů sestavou.
Po vítězství v Příbrami (4:2) nicméně sám přiznal, že větší rotace jeho týmu prospívá. „Myslím, že se teď projevuje, že to hrajeme s více hráči, zatímco v minulé sezoně jsme točili dvanáct hráčů,“ prohlásil. Po příchodu Hořavy, Petržely či Wágnera si to může dovolit.
Právě v Příbrami se na Viktorii v uplynulých ročnících projevoval nabitý program a únava nejčastěji. Loni na podzim tam prohrála, rok předtím taky, vždy vyčerpaná po pohárových bitvách.
V pátek to byl ale jiný příběh. Horváth, Petržela, Kolář, Čišovský, Tecl, Hora. To byli hráči, kteří se před utkáním rozcvičovali společně v kruhu, protože před úvodním hvizdem zamířili na lavičku. Takovou sílu mezi náhradníky v ligovém zápase už dlouho nikdo v Gambrinus lize neměl.
A když Plzeň dlouho nemohla zvrátit výsledek 2:2 ve svůj prospěch, poslal Vrba do hry Petrželu a Horvátha. Kvalita neubyla, navíc přišla čerstvá energie, které už Příbram nemohla odolat.
Viktoria získala tři body, umožnila méně vytíženým hráčům jako Ďuriš či Hořava, aby si udrželi herní praxi a pošetřila opory typu Koláře, Čišovského nebo Horvátha pro 3. předkolo Ligy mistrů. Z pohledu Vrby je to ideální situace.
Pokud Plzeň postoupí přes estonský tým Kalju, zajistí si jeho tým účast v hlavní části jednoho z evropských pohárů (EL v tu chvíli bude mít jistou). Každopádně s tak širokým kádrem může úspěšně bojovat na obou frontách.
A kouč Vrba už nebude točit pouze svou oblíbenou plzeňskou dvanáctku...