Traumata ji zocelila. Bartyová ukazuje, že Šarapovová se s pauzou vymlouvá
Máme novou světovou jedničku Ashleigh Bartyovou a skvěle ji vystihuje tahle víkendová historka z Birminghamu, která mě moc pobavila. Při ceremonii po finále poražená Julia Görgesová gratulovala vítězce, že je to její velká kamarádka a moc jí první místo přeje. A u toho se pekelně rozbrečela. Ashleigh pak v klidu nakráčela a převzala pohár. Úplně bez emocí, jako by se nechumelilo. To se mi hrozně líbilo a výborně ji to vystihuje. Görgesová její úspěch prožívala daleko víc než ona sama...
Bartyová, co si pamatuju, je vážně fajn holka. Byla taková klukovská, pořád se usmívala. Mám ji ráda i jako tenistku, hrozně hezky se na ni dívá. Je u ní vidět takové mužské pojetí. Zvládá skvěle čop, dokáže si dojít pro bod na síť, má dobrou variabilitu. Nehraje jen rány, přitom míček taky umí zabít. A je hrozně stabilní.
Dívala jsem se na finále v Birminghamu a říkala si, že když hraje o světovou jedničku, tak spíš prohraje, protože bude nervózní. Jenže ona to zvládla úplně s chladnou hlavou. Musím říct, že psychika je teď její hodně velká zbraň.
A taky podání. I když měří jen 166 centimetrů, má jeden z nejlepších servisů na světě. To díky své ohromně rychlé ruce. Když se na ni člověk dívá, tak její švih je fakt dar od boha.
Bartyová ukazuje, že Šarapovová se jen vymlouvá
Obecně je hrozný pohybový talent. Když hrála kriket, tak se z ničeho nic po pár měsících dostala do reprezentace. Je nadaná na všechny sporty a je to na ní fakt vidět.
U Bartyové to byl během kariéry spíš boj s psychikou. Pamatuji se, že když jí bylo osmnáct a na rok a půl s tenisem skončila, bavila jsem se o ní s Jarkou Gajdošovou, Slovenkou co hrála za Austrálii.
