Žádný pískot. Žádné nadávky na trenéra Vladimíra Kýhose. Žádný otevřený boj třineckých fanoušků s vlastním klubem. Ve sporu, u kterého bylo dopředu jasné, že nebude mít vítěze, ale jen poražené, nakonec zvítězil zdravý rozum. A Jan Peterek. Drtivá většina fandů v kotli sice při vzpomínce na nucený odchod oblíbeného útočníka Jiřího Polanského na hostování do švýcarského Oltenu stále hlasitě skřípe zubama, ale proti svému klubu otevřeně jít nechtějí. Právě díky včasnému a pohotovému zásahu nového sportovního manažera Jana Peterka.
Proti Spartě (2:1) skalní kotelníci jednoznačně podpořili celý tým. Fandili klubu HC Oceláři. Sami dokázali, že nejsou HC Polanský , jak je při prvních reakcích po nedávném vyřazení oblíbeného útočníka ze základní sestavy nazval trenér Vladimír Kýhos.
Výrazně tomu pomohl vstřícný přístup Polanského. Za otevřené vyjádření nedůvěry trenérovi, i následné reakce, které to napříč klubovým a fanouškovským spektrem vyvolalo, se omluvil spoluhráčům i fandům. Právě na Peterkův popud svolil k otevřené debatě s fanoušky. Nechtěl, aby se aféra obrátila proti klubu. Dohodl se na hostování ve Švýcarsku a může ukázat (byť v nižší soutěži), že má svému týmu stále co dát. A že byl trenérem Kýhosem přehlížený neprávem.
Jasné je, že trenér Kýhos to bude mít u fanoušků dál nahnuté. Stačí pár herních výpadků, několik výsledkových zaváhání a bude první na ráně. Sám si to uvědomuje. Ale stojí si za tím, že pro něj je i dál v prvé řadě klíčový tým. Ne spokojenost, či nespokojenost jednotlivců s herním vytížením.
Kauza HC Polanský má tedy v konečném důsledku nakonec i jeden výrazně pozitivní, a možná i klíčový, výstup. A to skutečnost, s jakou energií se nové role ujal právě bývalý elitní útočník Jan Peterek. Nahradil Pavla Marka, od mládeže a prvoligové farmy ve Frýdku-Místku se posunul v hierarchii klubu. Při „hašení“ sporu mezi Polanským a Kýhosem sehrál rozhodující roli. Ukázal, že může být osobností, která Oceláře posune zase o kus dál.