Platy v hokeji dolů? Pozor na vlny, nevidím záchytný bod
Pandemie dopadá na všechny obory lidské činnosti, včetně hokeje. V řadě extraligových klubů spustili režim snižování hráčských platů. Citlivá věc, peníze jsou na prvním místě, motor, který všechno pohání. Na jak dlouho zůstanou gáže v poloviční výši? Jak zareagují hvězdy?
Z vyjádření klubů, která jsem si k úsporným opatřením přečetl v médiích, vnímám, že se jedná o vstřícné jednání z obou stran. Od šéfů i hráčů. Většinou se to týká března a dubna. Ale potom nevím, nevím... Nevidím záchytný bod.
Hráči si samozřejmě myslí: my jsme teď ulevili klubu, stáhli nám platy o 20, 30, 50 procent. Možná mají představu, že přijde květen nebo nejhůř červen a pojede to postaru. Ale nepojede! Že něco skončí a něco začne, prostě není možný. Dopady krize budou tvrdé. Sponzoři odcházejí. Nejdřív se postarají o svoji firmu, teprve potom začnou myslet na hokej.
Pepík Řezníček, ředitel extraligy, poslal klubům dopis, v němž nabádal zachovat plat hráčům do hranice 50 tisíc korun a řezat ve vyšších sférách. To je sice logický, ale moc socialistický.
Většina klubů s ambicemi to neudělá, protože budou chtít výsledky, aby zase přitáhly sponzory. Navíc lidi chodí na Gulaše, na Muellera, na výborné gólmany, na rozdílové, hodně dobře ohodnocené hráče. Je tu riziko, aby se neurazili, když se jim sáhne na peníze, a neodešli do KHL nebo Švýcarska.
Když zůstanou, doplatí na to nikoli ti nejlevnější kluci, ale ti nad nimi, co vyplní rozevřené nůžky. Neznám smluvní detaily, to je věc právníků, ale řada schopných hráčů může být bita. Ztratí se jim sebevědomí a chuť do hry.
Můžou být obětovaní v důsledku vln, které přijdou postupně. Nějak se začne, pak se najednou zjistí, že to s penězi není tak, jak se řeklo a domluvilo, a pak to vypukne.
Jako trenér jsem držel linii, že jsem se zabýval hokejem. Od peněz jsou tam jiní, třeba sportovní manažer, který by se teď měl postarat, aby se trenér soustředil jenom na přípravu mužstva. Já vím, jde to asi těžko odloučit, ale mělo by to v téhle době opodstatnění. Protože rozhovorama a trablema při vyřizování smluv a různých ubírání a přidávání peněz ztratíš spoustu času. Navíc se o tom začne mluvit v týmu, to je vždycky nebezpečný.
Vznikne problém, v kabině to pořád někdo rozvařuje, neustále se o tom mluví, odvádí to hráče od hokeje, ovlivní to atmosféru mužstva.
Nebezpečí od gamblerů...
Všem bych přál, aby to dobře dopadlo, ale to nebudou lehký věci, projeví se to. U nás tohle téma vykopnul Mountfield, který vypověděl smlouvu pěti hráčům a vyvolal rozruch. Nevím, jestli hokejisté zpozorněli, když zjistili, že fotbalová Žilina spadla do likvidace nebo že se hvězdy Barcelony vzdaly 70 procent platu.
Ne všichni hokejisté jsou úplně chytří, ti to nepochopí. Ale většina z nich to vidí v kontextu. Sledují ty kolapsy, šoky, a to horší teprve přijde, o tématu finančních škrtů mluvíme dost brzo...
Jak by se mi vedlo ze dne na den mužstvo borců s polovičním platem? Padesát procent je hodně. Pokud by se to vztahovalo nejen na přípravné období, ale i na sezonu, je to pro trenéra vražedný. To by nedělal nic jinýho, než hasil tyhle požáry.
Záleží, jaký postoj by zaujala skupina, dejme tomu, pěti špičkových, starších hráčů. Jak jsou na tom mentálně, rozumově. Jestli si řeknou: Klub potřebuje, abychom hráli dobře, aby byla dobrá atmosféra. Jako jsem si přečetl od Milana Gulaše, že plzeňský klub je takový rodinný, s Martinem Strakou si všichni tykají a berou to tak, že mu jeho přístup vrátí, že to chápou.
Jestliže se začne hrát s výrazně hůř vydělávajícími hokejisty, rozumím obavě, že někteří budou hledat cesty k výdělkům špinavější cestou, třeba přes sázky. Myslel jsem si, že s úspěšnou ekonomikou Česka posledních let tohle neexistuje, i když jsem trošku podezíravej a v řadě výsledků hledám nějakou souvislost. Dozvěděl jsem se o pár hráčích z extraligy, že jsou gambleři a nejsou schopni vyjít od výplaty k výplatě. Z těchto vod, u hráčů, kteří trpí finanční negramotností, to nebezpečí hrozí. Jak silně, se neodvažuju říct.
