MARTIN HAŠEK - Až se budou zase vést dlouhé litanie o tom, proč v Česku nechodí fanoušci na fotbal, stačí si vybavit rozhodnutí disciplinární komise ČMFS v kauze běsnění slávistických fanoušků během pohárového zápasu proti Olomouci. Jeho součástí je na tři zápasy zavřený stadion. Znovu se tak ukazuje, že fotbalová kultura v této zemi je na úrovni rozvojových států.
Bafuňáři si zřejmě neuvědomili, že toto rozhodnutí kromě klubu a viníků násilností postihuje i obyčejné lidi, kteří se prostě jen chtějí dívat na fotbal. Věty o snaze přilákat fanoušky na stadiony se ve světle pohledu disciplinárky jeví takové, jaké jsou ve skutečnosti – neupřímné, pokrytecké a k smíchu.
Fotbaloví fanoušci kvůli přezíravosti a necitlivosti disciplinárky přijdou o možnost vidět na vlastní oči například vršovické derby mezi Slavií a Bohemians.
Domácí příznivci se nebudou moct rozloučit se svým hrdinným gólmanem Vaniakem, ani poděkovat hráčům a trenérům za statečný boj v kritických časech historie klubu.
Fanoušci soupeře si zase nebudou moct vychutnat jediný zápas, v kterém na stadion Slavie mohli zavítat v důstojné a reálné roli hostů a zatleskat úspěšnému týmu v čele s loučícím se koučem Hoftychem.
Možná by přišlo deset tisíc lidí. Co na tom?
Spíš než o trest pro Slavii jde o snahu preventivně zabránit možným dalším problémům v Edenu. Je to pohodlné a zvrácené. Český fotbal přes veškeré prázdné proklamace o fanoušky nemá zájem.
Pro muže u vesel je ve skutečnosti důležitější dobře prodat dům v Kozí ulici, zachránit sbratřené kmotry, kteří utratili veřejné peníze za nezaplatitelný stadion, nebo zbourat další tradiční stadion a postavit tam něco, cokoli, z čeho budou koukat další peníze.