Nejsmutnější medaile. Synek si zaslouží titul olympijského vítěze
Nebudeme si na nic hrát. Bronzová olympijská medaile Ondřeje Synka je tak trochu k vzteku. Tenhle šampion si zaslouží, aby se jednou stal olympijským vítězem. V Riu měl k tomu zřejmě nejlepší příležitost kariéry. Je to obrovská škoda.
Zároveň ale nemá cenu nad tím příliš štkát. Tohle veslaři nemají ve zvyku. Jsou to tvrdí chlapi. Jejich sport je opravdu ukrutný, z mozolů na rukách jim kape krev a bolest řeže do svalů. Jen ti nejodolnější vítězí.
Synek je šampion, o čemž svědčí jeho čtyři zlaté medaile z mistrovství světa. Těžko někdo zjistí, kolik procent ze zlatých nadějí mu vzal zlomený obratel.
Jen si představte, co uděláte, když vám doktoři řeknou: Pane Novák, člověče, máte v zádech zlomený obratel? Věděl jste o tom? Že zběláte jak stěna, lehnete si do postele a na chvíli nebudete chtít mít se sportem nic společného?
Jenže Synek chtěl do Ria a udělal pro to všechno. A ani na ten obratel se nevymlouvá. Řekl prostě: Soupeři byli lepší.
Už teď dokázal dost. Za celou historii je teprve šestým českým sportovcem, který hned na třech letních olympiádách bral medaile.
Ale to olympijské zlato tam prostě schází. Ale není to katastrofa. Tou by bylo, kdyby se Synek s těmi svými zády nemohl shýbnout, aby zvedl své děti. Rio bez zlata? Takový je život. Ale třeba ještě není konec snů. Jestli zdraví dovolí, v Tokiu může mít Synek ještě jednu šanci.
