Byl to jeden z největších dnů historie Giro d´Italia, když se v pátek Chris Froome na úpatí průsmyku Finestre vydal do osmdesátikilometrového úniku, aby zničil sny Simona Yatese a v cíli se nasoukal do Maglia Rosa. Opravdu to ale byl tak slavný den? Záleží, jaký pohled si vyberete.
Jako byste seděli před Morpheem, který má v ruce červenou (pro naše účely spíš růžovou), a modrou pilulku. A museli jste si vybrat, jestli chcete zůstat ajtíkem Thomasem Andersonem, nebo jako Neo vstoupit do Matrixu.
Bývalý irský cyklista Sean Kelly dilema nad výkonem Chrise Frooma vyjádřil jedním slovem.
„Neuvěřitelné.“
A o to právě jde. Minimálně od špinavé éry Lance Armstronga mají fanoušci problém brát „neuvěřitelné“ cyklistické výkony jen jako jednoduché příběhy vůle, dřiny a odhodlání. Sám Armstrong nakonec přiznal, že když mu bylo na Tour de France nejhůř, cíleně a cynicky si pomáhal dopingem. Jeho slavné chvíle jsou teď jen smutnou vzpomínkou na pokřivenou historii.
A co teď s důvěrou vůči Froomovi, který měl vloni na Vueltě v těle dvojnásobek povolené dávky léku na astma salbutamol?
Internet v pátek překypoval chválou jeho skvělé jízdy, jíž zlomil osud Gira. Také byl ale plný uštěpačných komentářů.
Je to citlivý případ. Salbutamol totiž není zakázaným lékem, sportovci jeho použití nemusí hlásit předem, v rámci tzv. terapeutické výjimky ji mohou užívat.
Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 1 Kč měsíčně
Chci předplatné Premium
Už mám předplatné - přihlásit se
