Martin Vait
8. srpna 2020 • 17:07

Hostování slávistů v Liberci českému fotbalu i pomáhá. Nesmí z toho ale být extrém

Autor: Martin Vait
Vstoupit do diskuse
5
TOP VIDEA
SESTŘIH: West Ham - Liverpool 2:2. Další ztráta „Reds“, hráli oba Češi
PRVNÍ DOJEM: Že Třinec nemá nohy? Omyl. Pardubice tíhu neunesly
VŠECHNA VIDEA ZDE

Na papíře to vypadá jednoznačně - Slavia si skrze početné hostování svých hráčů v Liberci umetá z cesty jednu složitou překážku za titulem. A navíc svým soupeřům vytváří silnější konkurenci.



Protinázor Michala Koštuříka: Byznys Slavie s Libercem škodí lize>>>

Slovan by si dříve jen těžko mohl dovolit vynakládat platy na své kmenové hráče a ještě mít v kádru Alexandra Balutu, Oscara, Petara Musu a Jakuba Hromadu. Dnes ale díky stále těsnější spolupráci obou klubů a finanční síle Slavie mohou mít sešívaní ve hře v podstatě druhý tým, který jim pomáhá bojovat o mistrovský pohár.

Ostatně tomu, že Slavia si zjednodušuje boj o titul, nasvědčují i čísla. Ve třech sezonách od začátku nové slávistické éry (2016-2019) byly Liberec a Jablonec v přímé konfrontaci nejtěžšími soupeři sešívaných z celé ligy.

A to dokonce víc než Sparta a Plzeň. Zatímco v zápasech s nimi Slavia získala v průměru 1,75, respektive 1,714 bodů na zápas, proti Liberci to bylo jen 1,429 a proti Jablonci dokonce 1,286 bodu na zápas.

Není tedy divu, že i v týmu Petra Rady letos hostovali tři hráči ze Slavie (Jugas, Matoušek a Sýkora). A z jedenácti hráčů, které Slavia loni poslala v domácí lize na hostování, jich sedm putovalo k Ještědu. Ať už hráli v modrém, nebo v zeleném. Výsledky se i kvůli tomu v uplynulé sezoně diametrálně obrátily - sešívaní sehráli s Jabloncem a Libercem celkem šest utkání a všech šest vyhráli.

Na výhře Liberce 4:1 proti Žižkovu se jednou brankou podílel i Júsuf
Na výhře Liberce 4:1 proti Žižkovu se jednou brankou podílel i Júsuf

Teprve letní počínání Slavie s Libercem ale vzbudilo opravdový poprask - čtyři liberečtí hráči míří na přestup do Edenu, obratem jdou čtyři slávisté na hostování na stadion U Nisy. Zatím, konečný výčet může být ještě delší.

Je to za hranou? Podle některých ano, Ligová fotbalová asociace se tím slovy svého předsedy Dušana Svobody také zabývá a chce na sezonu 2021-22 zavést změny.

Mnozí mohou především v počínání Slavie vidět cynismus. Na případu hostování mezi ní a Libercem je ale mnoho zajímavých rovin, které není zapotřebí šmahem odsuzovat. Není nutné dělat bezduché extrémní řezy do regulí, které ve výsledku neprospějí nikomu.

Slavia nedělá vůbec nic zakázaného - to především. Naopak jsou její kroky podložené úspěšnými vzory v zahraničí. Sešívaní se tak prostě v českém prostředí inspirovali jako první. S hromaděním talentů a jejich následným přerozdělením do domácího fotbalu to dělají jen maličko okatěji než dominantní kluby v elitních soutěžích jako Bayern a Juventus.

Bylo by ale neštěstí, kdyby česká liga následovala chorvatský příklad dominantního Dinama Záhřeb, které si zhruba před 20 lety vybudovalo farmu v Lokomotivě Záhřeb. “Ve vedení byli lidé, kteří zasedali i v představenstvu Dinama. Dokonce ke komunikaci používali e-mailové adresy Dinama Záhřeb,” vysvětluje chorvatský novinář Juraj Vrdoljak pro iSport.cz.

“V roce 2009 si Lokomotiva vybojovala postup do první ligy. Za normálních podmínek by samozřejmě fotbalová asociace zakázala, aby de facto B-tým některého klubu byl ve stejné soutěži jako áčko. Ale z nějakých zázračných důvodů k tomu nedošlo,” pokračuje Vrdoljak. “Za posledních 11 let mezi oběma kluby došlo celkem ke 120 přestupům, mladí hráči Dinama jsou běžně posíláni do Lokomotivy, aby nabírali zkušenosti v dospělém fotbale.”

Dinamo ale drtí ligu natolik, že i Lokomotiva se vypracovala do jeho největšího konkurenta a v chorvatské lize skončila druhá. Souboj o titul tak dnes v Chorvatsku prakticky neexistuje.

Je to ale neštěstí pro chorvatský fotbal jako takový, jeho reprezentaci a hráče? Těžko se obhajují mocenské kroky majitele Dinama Zdravka Mamiče a záhřebský případ je samozřejmě extrémní. Jenže i sám Vrdoljak uznává, že tato hráčská návaznost plodí úspěchy na reprezentační úrovni a pomáhá vychovávat hráče pro světový fotbal. Byť, jak sám popisuje, poněkud incestním způsobem.

Nejen z pohledu Slavie, ale celého českého fotbalu tedy obecně dává naprostý smysl, aby kluby mezi sebou vytvářely partnerství. Sešívaní v tomto případě rozšiřují svou úspěšnou sportovní vizi napříč českým fotbalovým prostředím a Liberec vytváří příklad pro další kluby: když budete hráče vyvíjet tak dobře jako my, Slavia vám je taky pošle na hostování.

Pro vývoj mladých hráčů je mezistupeň jako Liberec extrémně důležitý. Získávají zkušenosti ve zdravém prostředí v české lize, zvykají si na podobný herní styl, mohou hrát se svými potenciálními budoucími spoluhráči a kluby si oťukají jejich charakter.

Návaznost pro hráče i klubová partnerství jsou nezbytná, jenže musí probíhat ve zdravém konkurenčním prostředí. A pokud Slavia ze svého nejtěžšího soupeře učiní de facto farmu, takové prostředí zaniká.

Jak to vyřešit? Nabízí se omezit počet hostování z jednoho klubu do druhého v rámci jedné soutěže třeba na tři hráče. Nijak to ale nevytváří tlak na další kluby, aby zlepšovaly svá pracovní prostředí - stačí jim jednoduše počkat si, než se s hráči na hostování dostane řada i na ně.

Problém je ale jinde - v obrovské finanční síle dominantních klubů po celé Evropě, kterou hostování jen umocňují. Nejen Slavia, ale i další české velkokluby si mohou dovolit částky za přestupy na mladé hráče, jaké Liberec a Jablonec nikoliv. Hromadí si tak v kádrech desítky zajímavých fotbalistů a kontrolují je, čímž výrazně vychylují konkurenční prostředí.

Ideální variantou, jak tento problém obecně překonat, je drasticky omezit počet kmenových hráčů v jednom klubu například na devatenáct fotbalistů. A zbytek by musel být doplňován vlastními odchovanci do určitého věku.

To je návrh, s nímž přišel i uznávaný novinář ESPN Gabriele Marcotti ve svém vynikajícím lednovém článku. Tento krok by výrazně snížil rozdíly mezi nejbohatšími kluby a zbytkem ligy. Pomohl by také rozvoji domácího fotbalu a distribuoval by kvalitní hráče do nižších pater svých soutěží. Těžko si ale představit, že by k tomu svolily jednotlivé národní soutěže, rozhodnutí tohoto rázu by muselo přijít od samotné UEFA.

Existuje tedy průchozí a realistická varianta pro českou ligu? Pokud je realistické, aby kluby mezi sebou zdravě spolupracovaly, komunikovaly a český fotbal lépe zajišťoval vývoj mladých hráčů například kvótami na odehrané zápasy v první a druhé lize, pak snese i omezení hostování. Jakékoliv regulaci ale musí předejít smysluplná diskuze.

SK Slavia Praha Vše o klubu ZDE

FC Slovan Liberec Vše o klubu ZDE

Vstoupit do diskuse
5
Články odjinud


Články odjinud