Nebojte se titulku, nejde mi o život. Hláška „já můžu umřít“ občas padne, když se mi povede něco, co mi normálně vůbec nevychází, ale chtěl bych to umět. Bohužel existují pohyby na skejtu, které mi dlouhodobě nejdou, ale když to v nějaký den zlomím, mám takový pocit štěstí, že už ani nic jiného ke štěstí nepotřebuju. Jako v mém posledním videu Skateboarding na vodě.
Skateboardingový čas se nám tak trochu zastavil, nejbližší domácí závody budeme mít snad v září.
Pokud vše půjde, jak má, což vzhledem k situaci asi nepůjde. Soutěže v zahraničí zůstávají v nedohlednu, doufáme v příští rok. Je tedy skvělé, že máme spoustu prostoru na ježdění, ale ne vždycky se nám chce přepínat, když víme, že triky na velkých zábradlích a podobně budou potřeba až bůhvíkdy. Proto jsem se začal zase více soustředit na druhou stránku mého skateboardového života, a tou je natáčení videí.
I když se to možná nezdá, produkce obsahu je dost časově náročná a dokáže pořádně unavit i hlavu. Aktuálně teď vydávám jedno video týdně, které má v průměru zhruba 12 minut. Většinou ho sleduje kolem 60k, tedy 60 tisíc lidí hned v prvních dnech. Pokud se chytne lépe, tak i přes 100k. Samotná produkce videa trvá tak dva dny.
Dříve jsem točil a stříhal vše sám, aktuálně už mi s točením a nápady pomáhá kamarád.
Střih a samotné dokončení videa ale dělám pořád sám.
Když natáčíme video, jako je třeba to poslední „Skateboarding na vodě“, jde většinou ze 70 procent o improvizaci. Většinou mám sepsané nějaké nápady, které chci natočit, a někdy prostě jedeme totální freestyle z terénu. Jediné, čeho se pevně držím, je příběh, který protíná celou epizodu, v tomhle případě vrácení triku.
K tomu se postupně nalepují menší střípky z celého dne v podobě cesty, skateboardingu a ostatních věcí, které se přirozeně dějí. Snažím se připravovat si dopředu co nejméně, aby videa byla maximálně autentická a divák měl pocit, jako by byl v lomu Homolák s námi.
Odhadem 95 procent záběrů jsou ty první. Téměř nic nepřetáčíme. Jen pokud se vyskytne technická chyba, nebo se záběr vyloženě nepovede. Jeden den tedy natáčíme a jezdíme. Přes noc nechám stáhnout záběry, většinou máme tak 60GB materiálu ve 4K rozlišení. Druhý den dopoledne stříhám, a když to jde rychle, jsem schopný 12minutové video sestříhat a nabarvit přibližně za tři hodiny.
Co se týče hudby, je to vždycky trochu oříšek. Vybírám z hudební knihovny, abych měl na vše práva, a to se umí protáhnout. Většinou ale vyberu něco podle nálady, nebo video střihnu tak, aby sedělo do nálady hudby. To je třeba poslední část zmiňovaného videa.
Pak stačí video exportovat, připravit náhledový obrázek ve Photoshopu a video nahrát na Youtube. Občas si ještě připravím kratší klipy na Instagram nebo Facebook, a je hotovo. Čistého času mi jedno video zabere tak 12 hodin. Snažíme se to pořád posouvat, takže to někdy může být i víc.
Potom, co jsem těch videí vyrobil asi 150, mám už celkem dobrou workflow a hlavně mě to neustále baví. Je super kromě sportu dělat takhle často i něco kreativního, kdy se namáhám zase trochu jinak. No, a kdyby vás zajímala moje videa ze světa skateboardingu, najdete je na youtube - stačí zadat Maxim Habanec.
Témata:
blog, skateboarding, sport, YouTube, Facebook, Instagram, Maxim Habanec, Adobe Photoshop, Skateboardové komplety na Heureka.cz
Související články
