Něco tady vyčpělo. Kouzlo, které extraligová konkurence léta obdivovala, je fuč. Najednou, během pár týdnů… Z vychvalovaného týmu, který vyvařil během dvou let finále a titul z vlastních omezených zdrojů, je otloukánek soutěže. Šest porážek v řadě? Brrr, to je fakt moc.
Nedůstojné. Tady se nebavíme o nováčkovi, nýbrž o obhájci zlata, spolufavoritovi extraligy. O mužstvu, které během léta provedlo v kádru jen dvě změny, nejméně ze všech. Odchovanci Žižka s Vlachem za odchovance Zámorského a Honejska. Prověřená kvalita za mladou kvalitu, žádný hokus pokus. Přesto padl Zlín na dno a plácá se tam, zatímco rychlík se všemi soupeři mizí v dáli. Bylo by jednoduché říct, že je brzy na závěry. Jistě, šest kol (mistr má jeden zápas k dobru) je stále jen začátek, uprostřed sezony se taková série lehce ztratí. Jenže to je právě ten problém.
Nastartovat se z nuly je mnohem těžší než přijít o body někdy v prosinci, když jich už máte pár desítek na kontě. To vás nezabije. Proto je třeba označit situaci mistra za mimořádně vážnou. Být na jeho pozici Olomouc, dovolím si tvrdit, že máme v polovině první čtvrtiny jasného účastníka play out. A ani v případě Zlína si nejsem jistý, že se z téhle jámy vyškrábe nahoru. Po sériích neúspěchů má navrch rozhozená psychika. Nohy jsou jako z olova, ruce svázané a puky létají pomaleji než dřív.
Proč tohle všechno? Mám pocit, že ovoce, léta pečlivě šlechtěné a ošetřované, zkrátka přezrálo. Po dvou mimořádných sezonách, kdy Vlachův výběr překonal své možnosti, se do motoru dostaly nečistoty. Starší hráči stárnou příliš rychle a mladší nestíhají tak rychle dorůst. Před klubem se obnažila realita, o které sice měli všichni povědomí, ale nepostavili se jí čelem. V kádru totiž absolutně schází střední generace. Mezi její představitele se dají zařadit snad jen útočníci Köhler, Kubiš, Vlach a Ondráček. Takový věkový rozptyl jinde nevidíte.
O Zlínu se mluví s obdivem k jeho mladíkům. K jejich vysokému počtu v týmu. Jenže žádný z nich nepatří mezi lídry! Těm je výrazně nad třicet let. Hned osm hráčů, čili třetina mužstva, dovrší ještě letos 35 let života. Hráče s přirozeně největším množstvím energie v těle v kabině PSG téměř nenajdete. Veterány, kteří se vcelku logicky rozjíždějí pomaleji, nemá na podzim kdo podržet. Tohle je problém, který je nutno řešit. I s výhledem do dalších sezon.
Když skončí Čajánek, Leška, Tesařík, Marušák, kdo je nahradí? Ve Zlíně musejí upravit své směřování a investovat do hotových hráčů. Že nebudou mít trvalé bydliště ve městě, to ještě neznamená, že neodvedou klubu patřičné služby. Řez je potřeba. Rozbití starých pořádků a „pohodičky“ není od věci. Předpokládám, že i tohle včera kouč Vlach s jednatelem klubu rozebírali.
