Zápasy pod širým nebem? Jsou fajn, ale hokej patří do haly

Petr Kadlec tuší, že tenhle výkon na výhru stačit nebude
Aby se hráči udrželi v tempu, pomohla sem tam menší strkanice
Tomáš Kaberle si zápas pod širým nebem užil
Gólman Matěj Machovský si prohlíží ochozy
Michal Moravčík z Plzně bránil i vlastním tělem
Jan Káňa a Jakub Lev si neshody vyříkali ručně
Zážitek si hráči Plzně odnesli, body ale v Brně museli nechat
13
Fotogalerie
Blogy
Začít diskusi (0)

Smekám klobouk. Před pořadateli, klubem HC Kometa Brno, hráči, trenéry, dobrovolníky, sponzory… Ti všichni se postarali o jedinečný zážitek – návrat špičkového hokeje za Lužánky. Neměl by ale smysl, kdyby se v šíleném mrazu strmé tribuny nezaplnily tisícovkami statečných fanoušků. Neuvěřitelně statečných…

Asi bych to neměl přiznat, ale přiznám. Celý zápas jsem v minus sedmi stupních venku nevydržel. Druhou třetinu jsem sledoval v teple přilehlého hotelu u velkého plátna. Neměl jsem na to.

O to víc obdivuju všechny, co vydrželi od začátku až do konce a ještě se dokázali nabízenou podívanou srdečně bavit. Vyžadovalo to velkou dávku odolnosti a psychické síly.

Když jsem viděl, jak těsně před utkáním odchází podlomená mladá dívka s drkotajícími se zuby a nepřítomným pohledem za asistence dvou záchranářů ze stadionu, říkal jsem si: Má tohle všechno smysl?! A odpovídal jsem si: Nemá!

Nepochybuju o tom, že se hokejisté těší na návrat do zateplené haly a kabiny. A diváci na své místo, za které nezaplatí tisícovku za večer.

Přesto - nebo právě proto – díky za neděli. Byl to jedinečný zážitek, pro spoustu účastníků neopakovatelný. Negativní (kvůli mrazivému počasí) i pozitivní (kvůli všemu ostatnímu).

Jednou, maximálně dvakrát za rok to ale stačí. Bohatě. Tak ještě v pátek proti Spartě a pak hezky zpátky do moderní doby. K hokeji, při jehož sledování vám nemrznou nohy v sibiřkách.

Začít diskuzi