Nečekalo se, že vicemistry Evropy porazí. Ovšem důstojná partie s náznakem dramatu byla v primárním plánu. Neodehrála se, na hřišti byli jen Španělé a jejich těžší trénink. Sparing měl české dresy, z tribun slušně naplněné haly ve Varaždínu se vytrvale ozývali fanoušci z Moravy, Čech a Slezska. Byli skvělí, hráči jim však podporu nevrátili.
Ačkoliv brankář Tomáš Mrkva po zápase tvrdil, že je tým na turnaji schopen nahradit zraněného vůdce ofenzivy Tomáše Babáka, byla to spíš taktická slova směrem k posílení narušeného sebevědomí mužstva.
V pořádku, házet vidle na palubovku po prvním utkání je nemístné. Česká parta má svou sílu a umí víc, než v sobotu večer ve Varaždínu ukázala. Ve výplachu se nemusí dlouho babrat, hned v pondělí vletí na Dánsko. Protivníka španělského kalibru, možná ještě lepšího...
Každopádně, Babákova kreativita chyběla, chybí a chybět bude. Třicátníci Horák se Zdráhalou mají své limity, na střední spojce nemůžou oporu plnohodnotně nahradit. O Filipovi Jíchovi, jenž ukončil kariéru, se ani nebavme. Taková individualita se v české házené zrodila v historii jedinkrát.
Český výběr dorazil do Chorvatska jako outsider skupiny D. A zatím ji plní. Bohužel.
