Tohle téma bude živé celé jaro. Už nyní rezonuje ligou naplno. Nedělní dva góly Jeana-Davida Beauguela do sítě Opavy, jimiž náročný zápas proti takticky dobře připravenému outsiderovi rozhodl, nabádají k odpovědi, že francouzský habán opravdu může Michaela Krmenčíka na špici plzeňského útoku plnohodnotně nahradit. Přidám k tomu dodatek, že jsem o tom přesvědčený.
Chce to „jen“ dvě podmínky. Aby JDB zůstal zdravý a dostatečně namotivovaný. Ví se o něm, že je náchylný k různým svalovým problémům, občas ho chytnou záda. Není typem „přírodňáka“ Krmenčíka, který se dokáže kousnout a jde do fotbalové války i přes bolest.
Občas si dá oraz, i když by nemusel. Na své tělo je extrémně opatrný, neriskuje. Na Dukle, ve Zlíně i v Plzni si s ním užili své. Rodák z Marseille je specifický, není to s ním vždy lehké. Má své dny. Nicméně trpělivost s ním se obyčejně vyplatí. Perfektně to s ním uměl kouč Michal Bílek.
Pokud Beauguel cítí důvěru kouče a spoluhráči mu distribuují do šestnáctky správné balony, bývalé jedničce na hrotu Viktorie se vyrovná. V koncovce je dokonce obratnější, techničtější. Na góly spotřebuje míň šancí než Krmenčík. Je ryzejším kanonýrem. Viděli jste v neděli v Opavě. Měl čtyři střely. Dvě hlavičky brilantně uklidil do sítě, další z dálky mu lapil brankář Vilém Fendrich a do třetí gólové rány mu skočil obránce. Pokaždé ukázal pohotovost, správný timing a technickou dovednost.
Jasně, Krmenčík je na pohled možná zábavnější. Přímočarý buldok, jenž jde do všeho po hlavě a vzbuzuje nevšední emoce. Jeho nástupce vypadá na hřišti víc ležérně, pomaleji. Tolik toho neoběhá, miluje kličky vestoje, obráncům často neuteče. Každý z nich je jiný.
To neznamená, že jeden druhého nemůžou zastoupit, aby to tým nebolelo. Plzeň nebude počítat Beauguelovy náběhy, nýbrž vstřelené branky. První dvě už má na kontě. A nepochybně nezůstane u nich. V Opavě pomohl útočník sám sobě i trenérovi Guľovi, jenž vsadil na správného koně.
FC Viktoria Plzeň Vše o klubu ZDE