
Letos to zase nepřišlo. Tak příští rok. Ale to už fakt musí vyjít…Kometa, to je v posledních letech klub nesplněných přání. Hogo fogo rodina, která si na Vánoce nadělí místo vytipovaného nového mercedesu ponožky a pomeranče. Hm, a to se máme radovat? Ježíšek zase zklamal.
Čtvrtfinále a v něm srdnatý odpor nadupaným Vítkovicím není vzhledem k průběhu sezony výbuch. Jen je konečné sedmé místo prostě o dost míň, než na co si v Brně po dvou titulech v řadě fanoušci zvykli. A už pět let jsou na odvykací kúře. Příliš dlouho poslouchají, že bude líp. A bude opravdu? Brzy? Nebo se bude kolovrátek točit dál a zůstane u planých slibů?
Existují náznaky, že věci konečně zase začaly jít správným směrem. Základním předpokladem k návratu mezi tuzemskou špičku je správné obsazení a hlavně nastavení pozic v realizačním týmu. Vypadá to, že až duo Patrik Martinec-Jaroslav Modrý má tým při koučinku a tvorbě sestavy plně pod svou kontrolou. Přímý vliv bosse Libora Zábranského na hokejovou stránku není znát tak jako za éry Martina Pešouta, Petra Fialy či Jiřího Kalouse. Možná proto, že jsou na velkého šéfa, který má pořád rozhodující slovo při stavbě mužstva, dva. A spolu se cítí silní, pevní.
Zdá se, že Zábranský skutečně v něčem ustoupil, potlačil ego a nechá sehranou dvojici pracovat po svém. Záhy se mu může úkrok stranou v dobrém vrátit. Nejspíš to sám vycítil.
Modrý je bývalý vynikající obránce, Martinec útočník. Vědí, co a jak, a chtějí si dělat hokej po svém. Byť se ze Zábranského vlivu nikdy nevymaní. To ani nejde, majitel je on. Najít hranu, jak se šéfem vyjít (spolupracovat) a přitom neztratit svou hrdost, je fuška. Jejich předchůdci to nedokázali. Nakonec ztratili nejen tvář, ale i místo. Servilitou k vlastní „záhubě“.
Martinec a Modrý mají nakročeno, aby jejich angažmá na ostře sledované střídačce neskončilo krachem. U hráčů si za krátký čas získali respekt, vypilovali detaily v systému. Nebáli se poslat trápícího se kapitána Martina Zaťoviče do čtvrté lajny, rapidně ubrat ice-time velké letní posile Radku Koblížkovi, vsadit všechno v brance na Dominika Furcha či nasazovat ve vypjatém play off „no name“ juniora Jakuba Zembola. Za těmito tahy čtu trenéry, ne majitele. Závan naděje.
Teď to chce trošku trpělivosti a trefit se do nových hráčů. Děr v sestavě není úplně málo a Kometa v současnosti nemá tým, který může reálně konkurovat Spartě či Pardubicím. Primárně to chce sehnat křídla k Petru Holíkovi, rychlá, produktivní, v ideálním věku. Kometa potřebuje výkonnou první lajnu, jakou byla svého času trojice Mueller-Holík-Zaťovič.
Jinak se dál nepohne a fanoušci budou čekat další roky na úspěch. Stejně jako na novou halu.