Bojovník Suchopárek a jeho parta, tým se vzepřel osudu. Slovensko volá!
BLOG MICHALA KOŠTUŘÍKA | Upřímně, věřili jste po zářijovém debaklu 0:5 v Dánsku, že bude Česko o dva měsíce později krůček od účasti na finálovém turnaji EURO kategorie U-21? Málokdo měl pocit, že to Suchopárkova parta dokáže a na Slovensko v červnu vyrazí.
A přece…Páteční triumf 2:0 na hřišti Belgie v prvním duelu baráže je potřeba ocenit, vyzdvihnout, skoro glorifikovat. Navzdory obrovskému oslabení soupeře, který ve velkém dodává své talenty seniorskému áčku a odsouvá „jednadvacítku“ na vedlejší kolej. Ostatně, v Česku (a jinde) to není jinak. Akorát že individuální kvalita mladých Čechů je v průměru významně nižší než Belgičanů, proto nemá Ivan Hašek pádný důvod hromadně sahat do „lvíčat“. Vyzobává si pouze jedince.
A tak se stalo, že elitní mládežnický soubor stojí jeden zápas od postupu mezi osm nejlepších celků kontinentu. Euforie má vypuknout v úterý večer na stadionu v Hradci Králové, který si Sejk a spol. během kvalifikace oblíbili a daří se jim na něm. Cesta to ještě bude těžká, ovšem pohled na mužstvo zvenčí je daleko příjemnější než v září v Dánsku.
Kouč Suchopárek, jemuž každý další duel automaticky prodlužuje kontrakt, ukázal srdce bojovníka. Byť se už na začátku podzimu řešil jeho možný vyhazov, on jel pořád to svoje. Trenér je stejný, jako býval hráč. Sveřepý, zarputilý, bojovník. Ve fotbalových kruzích je známý precizností, důslednou taktickou přípravou. Že by něco podcenil, to mu nikdo nemůže vyčíst.
Páteční dílčí úspěch v Belgii spolu s předchozími nezbytnými výhrami ve Walesu a doma s Litvou je hodně jeho zásluha. Ustál tlak, dokázal dát mančaft do kupy v těch nejtěžších chvílích. Nebál se osvěžit sestavu novými jmény. Ať už z personální nouze anebo sám vycítil, kdo týmu aktuálně dokáže nejvíce pomoct. Najednou najdete mezi tahouny jména jako Spáčil, Langhamer, v Leuvenu odehrál celý zápas na úrovni Harušťák.
Pomohl návrat stopera Štěpána Chaloupka, jenž v kooperaci se slávistickým univerzálem Filipem Prebslem nechává zapomenout na „áčkaře“ Martina Vitíka. V pravý čas je zpátky uzdravený Daniel Fila, pečetící páteční výhru. U Suchopárka platí, že kdo nemaká na sto procent, nemá v kádru místo. Proto pro baráž nepočítal s Michalem Ševčíkem z Norimberku, který mu předtím neukázal, že je pravým týmovým hráčem se správným profi přístupem. Ten má v očích kouče například kapitán Václav Sejk, nejvýraznější postava „lvíčat“, jejichž fotbal nebere dech.
Je však vysoce účelný, koordinovaný, efektivní, takticky vyspělý, disciplinovaný. Tento výběr je klasickým produktem českého fotbalu. Nedostane se do učebnic jako nizozemský totální fotbal anebo barcelonská tiki-taka. Ovšem na slovenské EURO se dostat může. Po pátku se chce říct: Měl by.
Už chybí fakt kousíček a Suchopárkova smlouva vyprší až v červnu. Byť se donedávna zdálo být jasné, že o prodloužení spolupráce nebude mít FAČR zájem, bývalý reprezentační stoper šéfům svými výsledky i přístupem doporučuje opak. Ten chlap se svými hráči vždy bojuje až do konce.
