Coufal je robot, ale i člověk. On i Schick po nejslabším výkonu ještě zaberou
KOMENTÁŘ MICHALA KVASNICI | Byl to šok. Nemilý. Nechoďme kolem horké kaše a pojmenujme realitu: dvě ze tří největších a nejzkušenějších hvězd české soupisky proti Portugalsku zapadly mezi nejslabší. Vladimír Coufal a Patrik Schick se bohužel ocitli v šedivém podprůměru.
Budiž, nemělo by, ale může se stát. Teď je však bezpodmínečně nutné doložit jasnou odpověď.
Upřímně, víc v negativním kontextu překvapil výkon Coufala. Ne že by se mělo Schickovo představení proti jednomu z favoritů turnaje opomíjet a obhajovat, zvlášť v porovnání s energií střídajícího dua Mojmír Chytil – Ondřej Lingr. Nicméně pasivně zaparkovaný způsob hry mu, kulantně řečeno, nevyhovoval.
Od Jindřicha Staňka i obránců dostával balony na hlavu, sváděl vzdušné souboje, což při kvalitě soupeřových stoperů nemělo šanci na úspěch. Stejně jako jeho jediný střelecký pokus z rohu šestnáctky, který byl spíš projevem frustrace než opravdovou možností ke skórování. V útočném vápně nezaznamenal jediný dotyk.
Ostrá, ale k zamyšlení, byla poznámka kolující po sociálních sítích, že zatímco Schick chce dát gól, Chytil chce, aby Česko dalo gól. Ega stranou, tým musí být na prvním místě. Ale v tom problém nebude, chemie je v mančaftu dobrá.
