Jan Morávek se musí vrátit do Bohemians
V nedělním zápase Bundesligy chtěli hráči Augsburgu udělat další krok k záchraně. Soupeřem jim byl v tabulce překvapivě vysoko postavený Mainz. Ve středu domácí zálohy nastoupil Jan Morávek. Ze hřiště odešel v 73. minutě.
Mainz hrál celý druhý poločas o deseti a do Morávkova odchodu průběh druhé půle připomínal hokejovou přesilovku. Hosté byli zatlačeni hluboko na vlastní polovinu a domácí těžko hledali cestu do velkého vápna. Po Morávkově odchodu ztratila hra domácích plynulost v kombinaci a hosté uhlídali bod.
Honzo, možná od dob v Bohemians, jsem tě poprvé viděl hrát středního záložníka ve 4-4-2. Jaké to po takové době bylo?
Pro mne je nyní důležitější, že jsem zdravý. Poslední asi rok a půl jsem hrál s bolestmi ve svalu. Občas to bylo lepší, ale nikdy to nebylo úplně dobré. Za tu dobu se snad nestalo, že bych odtrénoval měsíc bez větších problémů. Nemohl jsem pořádně kopnout do míče, bál jasem se vystřelit. Před Vánocemi mi vytrhli všechny čtyři osmičky a od té doby – musím zaklepat – mě nic netrápí, od ledna jsem všechno odtrénoval a zase si připadám silný a mám obrovskou chuť. První dva zápasy na jaře jsme hráli 4141. Před týdnem ve Wolfsburgu jsem naběhal přes dvanáct kilometrů a dneska jsem se taky docela proběhl (10,15 km za 72 minut) . Chěli jsme je překvapit hrou na dva útočníky a tak je pravda, že jsem hrál po dlouhé době na pozici, kterou mám asi nejradši.
Jak se vůbec stalo, že jsi v Německu hrál výš než v Bohemce?
Nějak to vyplynulo. Dal jsem nějaké góly a tak si asi mysleli, že jsem střelec. V Kaiserslauternu to myslím celkem fungovalo.
Nevím. Osobně si myslím, že máš hrát níž. Od vápna k vápnu. Box to box midfielder jak říkají v Anglii. Víš kolik jsi dnes za první poločas ukradl míčů?
Tak to netuším, ale je pravda, že hraji radši zezadu, když mám víc hřiště před sebou.
Těch vyhraných míčů jsem za poločas napočítal nejméně osm. Kdo tady tomu mužstvu šéfuje?
Těžko říct. Určitě to byl brankář Jentzsch, ale ten je nyní zraněný. Hodně respektu má brankář Manninger, který toho má hodně za sebou. Na hřišti mluví stoper Callsen – Bracker a osobností a taky dobrý fotbalista je Danny Baier, co se mnou dneska hrál středního záložníka.
Vzpomínám, že v Bohemce jsi jako dorostenec šéfoval mužstvu, když šlo dopředu. Tady, ale i předtím v Lauternu, mi přijdeš zakřiknutý. Často rychle odehráváš míče a dáváš ostatním šanci, aby vynikli. Děláš jim nádeníka, který se vrátí, ubrání, vybojuje a přihraje a jako bonus občas doběhne do vápna a dá gól. Jako Klokan jsi měl momenty, kdy jsi všechny překvapil nápaditým řešením a to mi chybí.
Není to jednoduchý. Tady ten fotbal je mnohem rychlejší. Viděl jste to dneska. Vedu míč středem hříště, chvíli si to špatně nakreju a ztratím to. A hlavně fakt si připadám jako bych s fotbalem zase začínal. Poslední rok a půl byl opravdu strašný. Fyzicky jsem na tom byl špatně. Nemohl jsem trénovat. Všechno mne to sráželo psychicky. Nevěřil jsem si. Nyní se, ale cítím skvěle. Mám chuť a sílu. Na tréninku to není špatné. To, že jsem nyní na jaře v základu, je díky tréninku. Kluci vidí, že umím kopat a respektují mě. Moc jsem šťastný, že jsem zpátky. Sám vím, že v zápasech to je zatím takové obyčejné. Hodně vydřené. I ten gól ve Wolfsburgu byl vydřený. Dneska je škoda tý zblokovaný rány. Asi tam taky letěla.
Myslíš, že přijde den, kdy trenér pochopí, že pokud chce vyhrát podobný zápas jako ten dnešní, tak nesmí poslat Morávka ze hřiště?
Doufám. Jenže nejdřív ještě potřebuji odehrát pár obyčejných zápasů. Klidně normálního dělníka uprostřed hřiště. Běhat, dostat se do hry, hrát jednoduše a nekazit. Chybí mi zápasová praxe. Až se budu na hřišti cítit tak v pohodě, tak to bude dobré.
Jak moc dobré?
To fakt nedokážu říct. V Schalke jsem byl s klukama, co to opravdu uměli a někdy jsem si myslel, že tam nejsem náhodou. Uvidíme. Udělám pro to všechno.
Mimochodem, znáš Vláďu Daridu?
Ne. Jenom z televize.
Budete jednou hrát spolu uprostřed zálohy?
O takových věcech vůbec nepřemýšlím. Dneska jsem šťastný, že vůbec hraju fotbal.
Honza Morávek o takových věcech opravdu nepřemýšlí. Aspoň ne nahlas. V FC Augsburg zatím pracuje na ostatní. Hodně běhá. Ve středu hřiště najde souboj a přečte, kam se odrazí míč. Co se k němu dostane, to rychle odehrává. Občas mu uteče nahrávka, občas to hezky prostrčí do strany. Proti Mainzu odehrál obyčejný poctivý zápas. Takových středních záložníků jsou mraky. Jenže my, co Honzu Morávka známe roky, víme, že až se Mory dostane do psychické pohody, v jaké býval v dresu Bohemians, tak jeho spoluhráči i trenér pochopí, kdo je na hřišti šéfem. Potom se bude moci seznámit i s Láďou Daridou. Do té doby mu držme palce. Ještě to chvíli potrvá.
