Výsledek 1:4 vypadá celkem lichotivě, přesto je třeba si přiznat: švédský hokej v úvodním utkání obou týmů na MS dvacítek ten český převálcoval. Hokejisté vstoupili do šampionátu v ruské Ufě jednoznačnou porážkou, chvílemi to vypadalo, jako by severská dvacítka hrála s českými osmnáctkami.
Rozdíl byl totiž evidentní na první pohled. Švédové obuli brusle, které po ledě ladně a hlavně rychle klouzaly, ty české snad měly zanedbaná ostří, něco jako letní gumy oproti soupeřovým zimním.
A i když se Přerostovi hoši snažili sebevíc (bohužel hned zkraje to s razancí přehnali a tvrdě pykali za fauly), k ničemu to nevedlo. Ani nemohlo. Švédská škola je proslulá, výchovný program nemá snad chybu. Převzít školní osnovy by mohl kompletně celý svět včetně Kanady.
Takže už po prvním utkání jsme u nás doma spadli zpátky na zem. A víme, že si na rapidní zlepšení budeme muset nějaký ten pátek (čti rok) počkat. Nedá se nic dělat, je to realita, aspoň víme, na čem jsme a že práce je dost.
To ale neznamená, že by reprezentanti měli sotva rozdělanou práci zabalit. To ani náhodou. Ono je dost možné, že Švédové letos nenajdou sobě rovného soupeře a stejně jako loni urvou titul. Což nesmí Čechy otrávit.
Věřili v nějaký ten bod, nemají nic, dostali lekci. Avšak teď je třeba nepodlehnout panice, udržet (nebo znovu zařídit) v kabině bojovnou náladu a věřit si. Nebýt namachrovaný, zato jít s příkladnou pokorou do další bitvy.
Ne náhodou pánové Hertl, Jaškin, Faksa či Frk dostávají kredit expertů po celém světě. Tak to, hoši, ukažte, neřešte už Švédy, nevyčítejte si mezi sebou prkotiny a rozbalte to.
Pořádně a hned v pátek proti Finům!
V Česku už mnoho lidí zoufá a hudruje: Hm, tak zase nic… Dokažte, že se pletou.