Přestřelil svými výroky? Možná. Ale Eliáš není žádný alibista
Mohl to shodit na novináře, že si všechno vymyslel. A prošlo by mu to. Patrik Eliáš moc dobře věděl, že ze soukromého rozhovoru se slovenským novinářem neexistuje žádná nahrávka. Být srab a alibista, mohl si pohodlně umýt ruce a vykládat, že nikdy nic na téma H+H nepověděl.
Byl by v klidu. Stejně jako řada jiných českých hokejistů či trenérů před ním, kteří si pozdě uvědomili, co třeba v návalu vzteku napovídali, a za viníka nepříjemných následků označili novináře, jenž všechno překroutil, vytrhnul z kontextu a kdesi cosi. Ukázat na senzacechtivé (jaké jiné přece) pisálky je v tuzemsku pohodlný a tradiční recept.
Eliáš zvolil jinou cestu. Zachoval se příkladně. Přiznal, že s reportérem o Janu Hejdovi a Jiřím Hudlerovi mluvil, byť se jednalo o povídání mimo noviny. Mimochodem, deník Sport má k dispozici mail dotyčného novináře, v němž se omlouvá za vlastní pochybení.
Jednoho z nejlepších českých hokejistů, kteří kdy hráli NHL, právě teď možná chválíte, anebo mu spíláte, že to přehnal. Jeho komentář vůči krajanům skutečně překvapil svojí břitkostí a úderností. Taktéž názorem, že by měl mít Roman Červenka automatickou přednost před Hudlerem. To mi přijde ujeté. Ale co je podstatné a důležité, Eliáš si za tím stojí. A to je třeba respektovat. Na rozdíl od jiných se neschová za fráze. Věří tomu, že by Hejda s Hudlerem nároďáku nepomohli, a nebojí se s tím jít ven. Toho si velmi cením.
Někoho asi zarazí, že Eliášovy názory na zmíněné duo H+H víceméně kopírují výroky Aloise Hadamczika. Že je až příliš cítit, že namísto „já si myslím“ čtěte spíše „my si myslíme“. Tady však nejde o nic jiného než o to, o čem už psal před týdnem Sport, jenž se zblízka podíval do kuchyně národního týmu.
Patrik Eliáš zkrátka patří mezi nejbližší hráčské figury trenéra Hadamczika. A není mu proti srsti oponovat těm, co tvrdí, že praktikovaná hra reprezentace nemá systém a taktika že snad ani neexistuje.
A ještě jeden dovětek. Mnozí z fanoušků po fůře komentářů kolem nominace do Soči zřejmě cítí zklamání z rozpoutané války slov. Trápí je, že se jim zhroutil obrázek o hokejovém nároďáku, který si vždy spojovali se společenstvím Mirků Dušínů, s tou partou správných chlapů.
Najdou se jistě i tací, co z živé kauzy viní deník Sport. Prý kdyby do ničeho nešťoural, Hejda a spol. mlčí a nálada kolem národního týmu před olympiádou je dnes jiná. Houby s octem jiná.
Psal to už kolega Zdeněk Janda a já jeho slova podtrhávám. Jedině dobře, že se nenechává nic pod pokličkou. Tohle prádlo se musí vyprat a vzduch pročistit. Aby se do Soči vyrazilo s čistou hlavou a s týmem, který sobě i lidem dal jasně najevo, že stojí při sobě. Od začátku do konce.
