Tři zápasy ve třech dnech a konec. Odchod českého zástupce z prestižního Spengler Cupu nemohl být rychlejší. Ale pozor, řeči o ostudě a hře na druhé housle nejsou na místě. Tým Hradce Králové zanechal v Davosu solidní stopu, porazil zástupce KHL a je na místě tenhle skalp ocenit.
Zcela upřímně, kdyby se mise Mountfieldu na tradiční akci v Alpách prodlužovala až třeba do finále, v táboře Východočechů by takové tažení sice způsobilo potěšení, ovšem jen krátkodobé. Priorita sezony leží jinde, na domácí scéně. A na ní by výprodej energie v horském středisku mohl zanechat nepříjemné stopy. Cestování, k tomu porce pěti zápasů v pěti dnech, návrat domů a hned po neděli nástup do extraligy. Tenhle scénář by vzhledem k budoucnu nejeden člen hradeckého týmu označil za černý, možná katastrofický.
Jasně, namítnete, že extraligový hráč by měl být na takovou zátěž připravený, ale vězte, že jak kdo. Vysoká nadmořská výška v kombinaci s dosud nepraktikovaným herním režimem působí na každého sportovce jinak, někdo tuhle kombinaci zvládne levou zadní, pro jiného může být „smrtelná“ tak, že se na týden ocitne mimo sebe. Ostatně, kouč Václav Sýkora o nebezpečí reakce na davoskou polohu mluvil už před odletem do Švýcar.
Důležité je, že při své premiérové účasti na Spengleru Hradec nebyl za naivku, která podnikla výlet do sféry, kde nemá co pohledávat. Vítězství nad Jekatěrinburgem má svoji cenu, až má jeden pocit, že by Mountfield mohl hrát z fleku KHL. Během půlroku srazil k zemi už třetí tým otevřené ruské ligy, po Omsku a Ufě přišel k újmě dobře finančně zabezpečený Avtomobilist.
Pro východočeské rusobijce byl podnik v Davosu po všech stránkách užitečným testem. Mnozí hráči poznali, kde je třeba přidat, neboť se dostali do herních situací, které doma často nezažijí. Agresivita, kvalt bruslení, nutnost rychlého rozhodování pod tlakem soupeře, to všechno bylo na Spengleru o level výš než v tuzemsku.
Pokud si hráči švýcarské menu v hlavě správně vyhodnotí, posune je to dopředu.