BLOG MIROSLAVA HORÁKA | Do startu hokejového turnaje v Moskvě zbývá týden, tedy dost času na špatné zprávy ohledně omluvenek hráčů na poslední chvíli. Hodně se toho ještě odehraje v ligových soutěžích, přijdou šrámy, bolístky a na to navazující požadavky některých klubů vůči svým zaměstnancům, aby si účast v reprezentaci dobře rozmysleli. Řeč je především o ruských klubech, kde nikdy nevíte.
Ale pozor, týká se to i řady domácích týmů. Když dostal Filip Pešán otázku na nominační „strategii“, nikoli náhodou zabrousil na extraligovou problematiku. Kluby nerady vidí, pokud z jejich soupisky cestuje na mezinárodní akci věhlasu Euro Hockey Tour víc borců než odjinud, především pak z tabulkového okolí. Proto se národní kouč, jak uvedl, snažil rozprostřít svůj zájem do co největšího počtu účastníků nejvyšší soutěže. „Abych nikoho nepoškodil,“ pravil klíčovou větu.
Nejde o nic nového, zájem klubů bývá nadřazený svazovým požadavkům. A reprezentace je generálními manažery či trenéry nezřídka brána jako nutné zlo. Zmíněné jímá strach, že se jim vyslaný hráč zraní, zataví, přinejhorším obojí dohromady a po návratu nebude schopný naskočit do zápasů. Do teprve těch důležitých zápasů. Zrovna když jde o tolik… O play off, potažmo o hlavu trenérskou či manažerskou.
Zvlášť v únoru před Švédskými hrami, v čase blížícího se play off, musí být náčelník národního mužstva zkušeným řešitelem tajenek. Myslet si, že na třetí díl evropské Tour poveze to nejsilnější z extraligy, je holý nesmysl.
Ono se snadno řekne nebo napíše, že reprezentovat je čest a hrdost a k čertu s tím, kdo to vidí jinak. Ano, je. Obecně řečeno. Ale bezvýhradně jen tehdy, pokud se vše sejde a nic osobního tomu nebrání, že?
Některým hráčům je v klubech „nenápadně“ dáváno najevo, ať se zamyslí, kdo ho platí.
Jiný se sám obává těžkého úrazu, který by mu překazil vyjednávání o nové smlouvě.
Někdo radši o přestávce stráví čas s rodinou, s malými dětmi.
A někdo zkrátka necítí důvěru trenéra takovou, aby riskoval klíčové období pro zajištění vlastní pozice před startem německé ligy.
Zkrátka, před týdnem propíraný „rebel“ Marcel Barinka není jediný, kdo bere do úvahy i šanci postavit se na vlastní nohy a podle toho dumá nad svými kroky. Jako každý druhý v českém hokeji.
Na rovinu, takoví jsme někdy úplně všichni. Jen nám chybí ochota si to přiznat. A radši peskujeme druhé.
Témata:
Česko, reprezentace, blog, nominace, channel one cup, Alois Hadamczik, Miroslav Horák, sport, hokej, Filip Pešán, Marcel Barinka, Moskva, Euro Hockey Tour, Sport na Heureka.cz
Související články
