Kochův senzační úder má ambici dokonat zázrak, Hradci se hůř dýchá
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORÁKA | Tahle porážka může Hradec Králové strašit ne den či dva, ale klidně i pár let. Záleží, jak se semifinálová série dál vyvine. Faktem zůstává, že tímto způsobem zahodit vstupenku do extraligového finále je na pováženou. Východočeši si pořádně zavařili, s Vítkovicemi padli 2:3 po prodloužení.
Nemohlo jim být přitom lépe. Vedli brzy 2:0, hráli proti málo energickému soupeři. Stala se však hrubá chyba, byť celkem známá a ne ojedinělá. Hosté ustoupili od své hry, zvolnili, nechali bezbarvého soka nastoupit do vlaku. Sami mu otevřeli dveře vagónu a vzali za ruku. Prosím, pojďte, jedeme spolu dál.
Mountfieldu seriózně hrozí, že se stane prvním týmem v ligové historii, který ztratí trojnásobné vedení v boji na čtyři vítězství. A Vítkovice živí sen, že se promění v premiérový domácí klub, jenž zorganizuje obrovskou otočku. Takovou, o níž se obyčejně mluví i za hranicemi. Tak velký je to počin. Ne, ještě to není na pořadu dne, ale v hradecké kabině se mění vzduch. Najednou se hůř dýchá. Tím spíš, když zahodíte takovou šanci.
Martincovy svěřence musí zpackané úterý deptat o to víc, že si za nyní nastupující nervozitu a obavy mohou sami. Zprvu to v Ostravě vypadalo, že domácí už ani nechtějí zpátky do Hradce. Tak odevzdaní osudu byli. Kdyby v úsilí pokračovali, pomalu mohli žádat vrchního o vystavení účtu. Místo toho začali brzdit a přišla těžká perda mezi oči. Navíc v 99. minutě. Další může následovat ve čtvrtek.
Hradci nastává čas mobilizace. Ještě je pořád čas zachránit finálový sen.
