Video se připravuje ...
KOMENTÁŘ MIROSLAVA HORÁKA | Klobouk dolů před Pittsburgh Penguins za způsob, jakým zorganizovali velkolepý návrat své ikony mezi společenství hokejových Tučňáků. Jsem si jistý, že ani Jaromír Jágr nečekal, že půjde o tak krásný výlet, plný zadostiučinění a projevených díků za fantastickou hokejovou dekádu. I díky síle světa sociálních sítí každý postřehl, že dlouho připravovaná a do nejmenších detailů laděná akce měla grády, nepostrádala přitom vkus, šmrnc a kopu vtipných, milých i dojemných momentů. Ocelové město bylo na nohou a s ním na chvíli celá NHL.
Jasně že bylo za co děkovat a co oceňovat, osmašedesátka zanechala v klubu obrovskou stopu. Dlouhé roky jej táhl na vlastních bedrech, držel na špici. Zároveň se vědělo, že ke konci působení u Penguins nebylo ovzduší nejčerstvější a i po Jágrově návratu z Ruska do NHL mnozí brali jako zradu, že míří k úhlavnímu sokovi Flyers. Obloha se zatáhla.
Zdálo se, že kdysi tak pevný srdečný svazek je navždy přetržený. Jenže v tom všem sehrály nemalou roli různé hry a čachry. Snaha jiných českou hvězdu vykoupat v něčem, do čeho se sám nedostal, aby se pozornost odpoutala od jiných věcí či lidí. A i on sám by leccos nyní udělal jinak.
Tohle všechno profesionální sport s cirkulací milionů dolarů přináší. Nikdy to není jen samý úsměv a plácání po zádech. Podstatné je, že všechny malé či větší křivdy odvál čas.
Lidé z nejvyšších klubových míst neváhali a Jágrův velkolepý comeback připravili. Nemuseli, ovšem chtěli, považovali za nutné vzdát hold muži, který do Pittsburghu přinesl novou energii, vášeň, hodnotný i dosud neznámý kumšt odněkud z Evropy.
Šlo vidět, jak si hlavní postava cestu do lůna hokejové nesmrtelnosti užívá. Jak jeho mysl pookřává vedle bývalých parťáků i fanoušků, kteří si jej zamilovali od jeho prvních kroků po ledě tehdejší Civic Arény a kteří mu to znovu do očí připomněli. Pobavilo, že Jágr od věrných příznivkyň opět dostával stejné či podobné dorty a dezerty, které mu nosily i před třiceti roky. Sentiment na entou.
Cesta do Pittsburghu se legendě zaryje hluboko do srdce, z nabraných emocí bude nyní dlouho čerpat. Doma v Kladně, kde to zalité sluncem zdaleka není.
Jágr schytává od fanoušků Rytířů jednu ťafku za druhou, nejen od nich. Po kauze Hudáček se proti němu postavil kdekdo, blbá nálada se propsala do sedmnácti porážek za sebou a další (na 99 %) účasti v baráži. Samozřejmě, že všude okolo létají vtípky, že jakmile veličenstvo odletělo do Států, mančaft začal sbírat body.
Je fakt, že na hokej samotný měl vždy více talentu než na šéfování. Vést puk na holi, anebo ligový klub je obrovský rozdíl. Jágrové byli vždy tvrdé palice, jeli si svou, nehleděli na ostatní, dělají věci jinak. Jenže právě proto se ovšem JJ dostal na hokejový vrchol. Hledal a nacházel odlišné směry.
Neudělal by však chybu, kdyby se o velení Kladna podělil, najal si experty, kteří mu odvedou potřebnou práci, a na chod klubu jen dohlížel. Že je potřeba zásadním způsobem ozdravit mládež i áčko, je očividné, což není v silách jednoho náčelníka, bez jehož přikývnutí se nic neposvětí.
Pokud míní setrvat v hráčské kabině a ještě leccos odehrát, v zájmu záchrany duševního zdraví je změna fungování víceméně podmínka. Jeho i ostatních.
Nezbývá než doufat, že mu při sobotním banketu Mario Lemieux dobře poradil. Také on kdysi Penguins zachránil před krachem, aby před dvěma roky prodal většinový podíl. A vypadá dobře.
Témata:
Jágr, sport, hokej, Jaromír Jágr, Kladno, Evropa, Rusko, Pittsburgh Penguins, Mario Lemieux, Pittsburgh, výlet, National Hockey League, lední hokej, Hokej na Heureka.cz
Související články
