Pohled do zámoří se po první porážce zintenzivnil. Asi nejen u fanoušků
BLOG MIROSLAVA HORÁKA | Před hokejovým šampionátem se ideální česká cesta jasně narýsovala: skončit ve skupině nejhůř druhý, aby dopadlo vyhnutí se čtvrtfinálovému setkání s nabouchanou Amerikou či hvězdami vyfutrovaným Švédskem. Pondělní program ideální scénář poslal do blízkosti autu, když výběr USA padl se Slováky a Rulíkovci vydolovali bod. Celé se to ještě může zamotat a případný druhý flek ve skupině může paradoxně přivát i nechtěný zámořský soubor, zatím nesladěný. Co z toho plyne?
Nemá smysl bazírovat na výchozím umístění do play off a brát nejhůř druhou figuru jako zásadní úkol. Mnohem důležitější je postupně stavět a zvyšovat účinnost české hry, soustředit se jen na sebe, neřešit druhé. Což je ostatně věc sebedůvěry, bez níž se ve vyřazovací fázi stejně neobejdete. Kdo počítá a spekuluje, spíš se přepočítá.
Pokud si rychle sesumírujete výkony a výsledky na šampionátu, hbitě vám dojde, že okruh medailových kandidátů je hodně široký. Ano i Češi do něj patří, vedle nich oba zámořské i severské soubory, rozhodně i Švýcarsko, nezapomínejte v žádném případě na čím dál lepší a hodně zlobivé Slováky. Leckdo by zmačkal a vyhodil do koše Němce, ale ani obhájce stříbra se nevyplácí přestat brát vážně. Pořádná tlačenice…
Češi se dosud prezentovali živým a bojovným výkonem, až na slabší pondělní start se Švýcary nelze týmu po stránce nasazení nic vyčítat. Zároveň je potřebné správně si vyhodnotit porážku.
Den volna navíc proti soupeři zprvu vyhlížel jako ideální výhoda, tyhle myšlenky však oponent rychle odklidil z cesty, z duelu s Rakouskem měl rozježděné nohy, zatímco v neděli odpočívající Češi se dostávali do tempa se zpožděním.
Jisté je, že národní tým musí extrémně zlepšit přesilovky, proměnil jedinou z devíti početních výhod, zatímco papírově podobně renomovaní Švýcaři hned sedm ze třinácti. Horší než domácí jsou jen Dánové a Poláci. S úspěšností nižší než 20 procent je složité v turnaji dojít daleko.
Asi nejste sami, koho právě teď napadne, že vyšší dovednostní jakost by mohla přijít s vyhlíženými akvizicemi z NHL.
Nejvíc se přetřásá nástup Martina Nečase z Caroliny a je otázkou, zda realizační štáb pořád tolik přeje úspěch ve Stanley Cupu Davidu Pastrňákovi a spol. Bylo by přirozené, kdyby tomu tak nebylo.
Češi mají za sebou první rozjezdovou fázi, orámovanou velkým tlakem a očekáváním. Nyní přichází druhá fáze, zdánlivě jednodušší v podobě duelů s Dány, Rakušany a Velkou Británií. Až za týden přijde rozhodující období, odstartované úterní bitvou s Kanadou a následným play off.
Ideální prostor drhnoucí záležitosti vyladit a s vítanou podporou last minute posil zpoza oceánu (tři volná místa) herní styl patřičně zvelebit.
Jak ukázaly úvodní partie, úroveň MS bude značná.
