Dušené Kari. Tragikomedie a hazard s důvěryhodností svazu pokračuje
KOMENTÁŘ ONDŘEJE KUCHAŘE | Nejsou to ani dva týdny, co na zasedání výkonného výboru dostal generální manažer národního týmu Martin Havlát domácí úkol. Vypracovat plán pro mistrovství světa 2024 v Praze. Úlohy se nakonec chopil hlavní kouč Kari Jalonen. Za celý realizační tým poslal nástřel koncepce na svaz. Jedenáct hokejových ministrů v pondělí hodiny sedělo a debatovalo o něm.
Výsledek? Finský odborník dostal nedostatečnou. Za pět! Takže konec? Kdepak. Nedůstojná estráda pokračuje. Verdikt ani napodruhé nepadl. Oficiální zdůvodnění? „Nechceme se unáhlit,“ sdělil prezident Alois Hadamczik prostřednictvím zaslané tiskové zprávy. Víc nic. Ticho.
Celý den nebylo jasné, zda se po jednání uskuteční tisková konference. Novináři napříč vydavatelstvími bombardovali mluvčího reprezentace Ondřeje Kaláta dotazy. Proč jeho? Samotný svaz totiž stále svého tiskového mluvčího nemá. Zástup kandidátů nabídku z hokejového velína odmítl. Od února je místo neobsazené. Taky proto je komunikace Českého hokeje tak neobratná, až trapná.
Tiskovka se nakonec v pondělí vážně nekonala. Dost možná proto, že bylo Hadamczikovi jasné, jakým dotazům by z řad žurnalistů čelil. A že by na ně odpovědi hledal jen těžko, stejně jako před dvěma týdny. A stejně jako onehdy v rozhovoru pro Radiožurnál, kde bylo jedním z témat zapojení hráčů z KHL do nároďáku. Taky tam boss komunikaci totálně nezvládl.
Svaz měl v pondělí rozhodnout. Musel. Už předevčírem bylo pozdě. Jenže se tak nestalo. Zase. Zpráva hokejové veřejnosti? Jsme zoufalí. Nevíme kudy z bludiště ven. Tak aspoň získáme víc času. Hokejový dav čekal verdikt, čekal vysvětlení. Nepřišlo ani jedno. Hazard s důvěryhodností pokračuje.
Že Kari Jalonen po dvou šampionátech ve funkci hlavního trenéra Česka skončí, se však zdá být nevyhnutelné. Dokola je mu dáváno najevo, že tady o něj šéfové nestojí. Jestli si ale hokejoví hlavouni v čele s Hadamczikem myslí, že Jalonen funkci položí sám, jsou vedle. Protože právě k tomuhle domnělému cíli jejich poslední kroky svádí. Tohle Fin neudělá, byl by hloupý. Už kvůli penězům. Raději se nechá vyhodit. Logicky.
Měl rozdělanou práci, kterou mu svaz nedovolí dokončit. Teď nedůstojně otálí s krokem, který vzbudí velké emoce. Jalonen měl podporu hráčů i velké části fanoušků. Třeba v anketě na iSport.cz hlasovalo 24 tisíc hokejových příznivců. Že si přejí, aby Seveřan stál na reprezentační střídačce i v Praze, řeklo 73 procent z nich.
O hře o Jalonenovo místo informoval deník Sport už před startem šampionátu. Tehdy se Hadamczik dušoval, že to není žádným tématem a kouč má jeho plnou podporu. Po MS rétoriku změnil. Jasně, výsledek ani herní projev v Rize (a Tampere) k juchání nebyl. Když ale trenér o rok dřív po deseti letech doručil medaili, panovala spokojenost.
Takové jednání si Jalonen nezaslouží. Sledování vleklé tragikomedie si pak nezaslouží ani věrný český fanoušek.
