Damková končí. Je to úleva pro všechny, ale ne řešení
Že Dagmar Damková rezignovala na pozici šéfky českých rozhodčích, je dobrá zpráva. Z principu, protože partnerka muže, jenž platí za hlavní zlo české fotbalu, by neměla vést sudí. Chtělo by se dodat – kteří platí za druhé hlavní zlo českého fotbalu…
Ne že bychom se měli rozhodovat podle pověsti, protože ta se může rozcházet s realitou (a v politice to dnes vidíme až bolestně), ale u Romana Berbra je natolik kontroverzní, lépe řečeno negativní, že tohle spojení prostě z podstaty znamená chybu.
Fanoušci si tedy mohou úlevně říct, že si fotbal polepšil. Platí to ovšem omezeně. Proč, o tom později.
Ulevilo se podle mého i samotné Dagmar Damkové. Sice se říká, že co do otrlosti se hodně naučila od svého muže, ale tlak na její osobu od klubů, médií i veřejnosti byl silný. Alespoň částečně to pro ni je vysvobození.
Ulevilo se snad i Miroslavu Peltovi, který teď může doufat, že už nebude muset donekonečna vysvětlovat, proč tohle dráždivé spojení Berbr–Damková–sudí toleruje.
Kdo ví, možná si oddechl i samotný Roman Berbr. Ne kvůli veřejnosti či médiím, to ho netrápí. Ale třeba – berme to jako spekulaci, která nemusí platit – si teď dovolí víc, když případná zloba dopadne jinam než do jeho domu.
Že si fotbal polepšil, to si ovšem myslet nemůžeme. Damkové nástupce Miroslav Tulinger neznamená žádnou změnu. Strach a Berbrův vliv mezi sudímu zůstanou.
Lepší příští může přijít až s novým šéfem arbitrů. Ale najít takového, to je za současných podmínek práce na hranici možného.
